Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
12. 09. 2024
Chtěli byste zažít středověk? Vžít se do kůže středověkých horníků nebo se toulat předhusitskou Prahou? Stačí mít u sebe chytrý telefon. Do minulosti vás totiž přenese výstava Cesta do historie plná moderních technologií, virtuálních rekonstrukcí i 3D digitálních modelů. Do Galerie Věda a umění se můžete vypravit až do 10. listopadu 2024.
„Jirko, zapiš si to do deníku!“ zní nadšený hlas jednoho z účastníků výpravy, v níž se čtveřice zvídavých kluků vydává v dřevěné loďce na dobrodružnou cestu proti proudu času. Populární film Karla Zemana z padesátých let 20. století nepřestává fascinovat ani v současnosti – vědce a vědkyně nevyjímaje. Po vzoru legendární Cesty do pravěku připravili Archeologický ústav AV ČR, Praha, a Historický ústav AV ČR výstavu, jejímž prostřednictvím se ocitnete v předhusitské Praze a prozkoumáte ulice, budovy i každodenní život obyvatel v pěti tematických okruzích. Namísto pramičky vám v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze postačí chytrý telefon a stažená mobilní aplikace. K dispozici je na App Store, Google Play nebo přes QR kód, stáhnout si ji můžete i přímo na výstavě.
„Výstava přibližuje naši minulost a zároveň ukazuje, jak se moderní historické vědy prolínají s digitálními technologiemi. Věda o historii a archeologický výzkum se tak mohou stát srozumitelnější,“ řekl na vernisáži 11. září 2024 místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek a dodal, že právě v tomto přístupu vidí šanci pro popularizaci: „Jedním z úkolů našich pracovišť je přispívat ke vzdělávání a informování naší společnosti – a čím jiným začít nežli poznáváním naší historie poutavě a moderně.“
Vernisáž zahájil místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek.
Zažít středověk v telefonu
Jedním z hlavních prvků výstavy je virtuální rekonstrukce středověké Prahy podle Tomkova plánu města. Můžete tak porovnat, jak se Praha vyvíjela od 15. století až do současnosti, a objevit architektonické proměny a historické milníky, které formovaly město do jeho současné podoby. Rekonstrukce se opírají o vědecké poznatky a využívají nejnovější digitální technologie, aby přinesly co nejvěrohodnější pohled na minulost.
Prostřednictvím 3D modelů zažijete například stísněné podmínky středověkých horníků při těžbě stříbra a dalších rud. „V modelech jsme odvedli velké množství práce a výzkumu,“ přiblížil Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a spoluautor výstavy. „Nejde jen o kutnohorskou štolu, ale celý rekonstruovaný důlní areál na Buchbergu u Přibyslavi na Vysočině, který patří mezi nejlépe dochované důlní areály. Vycházeli jsme z výsledků několikaletého nedestruktivního výzkumu. Vytvořené modely a data jsme využili i při rekonstrukcích dalších hornických lokalit v Čechách i v Německu,“ zdůrazňuje Jan Mařík.
Ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha, Jan Mařík, spoluator výstavy.
Výstava ale nezůstává jen u historických míst, která existovala. Díky novým technologiím prozkoumáte i stavby, které nakonec nevznikly – například telčskou jezuitskou kolej nebo premonstrátskou kanonii v Nové Říši. Objekty, které se dochovaly pouze ve formě plánů a konceptů, zrekonstruovali odborníci v digitální podobě.
Ředitel Historického ústavu AV ČR Martin Holý v této souvislosti vyzdvihl, že historiografie, která se zakládá na studiu pramenů, i archeologie, jež stojí na terénních výzkumech, zaznamenaly v posledních desetiletích velký rozvoj: „ Umožnily ho digitální technologie a nové metody rekonstruování událostí minulosti jsme společně využili i při přípravě vizualizací a 3D modelů.“
Výstava mimo jiné představuje digitalizovanou genealogickou a topografickou kartotéku Augustina Sedláčka, která zahrnuje téměř 411 tisíc online přístupných lístků. Další z autorek výstavy Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR vysvětlila, že obsáhlé dílo známé jako Hrady, zámky a tvrze království Českého je významným zdrojem pro odborníky i laickou veřejnost i v současnosti: „Digitalizace umožňuje, aby návštěvníci viděli minulost způsobem, který byl dříve nemyslitelný – mnoho archivních dokumentů se totiž v průběhu 20. století zničilo nebo ztratilo.“
Eva Doležalová zmínila také literární postavu pana Broučka, kterého jeho autor, spisovatel Svatopluk Čech, poslal na cestu časem do patnáctého století: „Podobně jako pan Brouček můžeme na výstavě zažít cestu do historie a vidět, jak se žilo ve středověku, například očima moderního urbanisty.“
Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR, jedna z autorek výstavy.
Výprava se zastávkou na Týdnu Akademie věd
Expozice Cesta do historie „propluje“ i popularizačním festivalem Týden Akademie věd, který se koná od 4. do 10. listopadu 2024. Během něho čekají studenty a studentky komentované prohlídky. Zprostředkují jim rozšířenou verzi rekonstrukcí a vizualizací historických lokalit a nálezů – a tedy i hlubší pochopení historie a významu vědeckého bádání.
Na výstavu, kterou organizačně připravilo Středisko společných činností AV ČR, se můžete vypravit od 12. září do 10. listopadu 2024 každý všední den od 10:00–18:00 hod. v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze. Vstup je zdarma, mobil s sebou.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
- Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.