Zahlavi

Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie

12. 09. 2024

Chtěli byste zažít středověk? Vžít se do kůže středověkých horníků nebo se toulat předhusitskou Prahou? Stačí mít u sebe chytrý telefon. Do minulosti vás totiž přenese výstava Cesta do historie plná moderních technologií, virtuálních rekonstrukcí i 3D digitálních modelů. Do Galerie Věda a umění se můžete vypravit až do 10. listopadu 2024.

„Jirko, zapiš si to do deníku!“ zní nadšený hlas jednoho z účastníků výpravy, v níž se čtveřice zvídavých kluků vydává v dřevěné loďce na dobrodružnou cestu proti proudu času. Populární film Karla Zemana z padesátých let 20. století nepřestává fascinovat ani v současnosti – vědce a vědkyně nevyjímaje. Po vzoru legendární Cesty do pravěku připravili Archeologický ústav AV ČR, Praha, a Historický ústav AV ČR výstavu, jejímž prostřednictvím se ocitnete v předhusitské Praze a prozkoumáte ulice, budovy i každodenní život obyvatel v pěti tematických okruzích. Namísto pramičky vám v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze postačí chytrý telefon a stažená mobilní aplikace. K dispozici je na App StoreGoogle Play nebo přes QR kód, stáhnout si ji můžete i přímo na výstavě.

„Výstava přibližuje naši minulost a zároveň ukazuje, jak se moderní historické vědy prolínají s digitálními technologiemi. Věda o historii a archeologický výzkum se tak mohou stát srozumitelnější,“ řekl na vernisáži 11. září 2024 místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek a dodal, že právě v tomto přístupu vidí šanci pro popularizaci: „Jedním z úkolů našich pracovišť je přispívat ke vzdělávání a informování naší společnosti – a čím jiným začít nežli poznáváním naší historie poutavě a moderně.“

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-8
Vernisáž zahájil místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek.

Zažít středověk v telefonu
Jedním z hlavních prvků výstavy je virtuální rekonstrukce středověké Prahy podle Tomkova plánu města. Můžete tak porovnat, jak se Praha vyvíjela od 15. století až do současnosti, a objevit architektonické proměny a historické milníky, které formovaly město do jeho současné podoby. Rekonstrukce se opírají o vědecké poznatky a využívají nejnovější digitální technologie, aby přinesly co nejvěrohodnější pohled na minulost.

Prostřednictvím 3D modelů zažijete například stísněné podmínky středověkých horníků při těžbě stříbra a dalších rud. „V modelech jsme odvedli velké množství práce a výzkumu,“ přiblížil Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a spoluautor výstavy. „Nejde jen o kutnohorskou štolu, ale celý rekonstruovaný důlní areál na Buchbergu u Přibyslavi na Vysočině, který patří mezi nejlépe dochované důlní areály. Vycházeli jsme z výsledků několikaletého nedestruktivního výzkumu. Vytvořené modely a data jsme využili i při rekonstrukcích dalších hornických lokalit v Čechách i v Německu,“ zdůrazňuje Jan Mařík.

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-13
Ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha, Jan Mařík, spoluator výstavy. 

Výstava ale nezůstává jen u historických míst, která existovala. Díky novým technologiím prozkoumáte i stavby, které nakonec nevznikly – například telčskou jezuitskou kolej nebo premonstrátskou kanonii v Nové Říši. Objekty, které se dochovaly pouze ve formě plánů a konceptů, zrekonstruovali odborníci v digitální podobě.

Ředitel Historického ústavu AV ČR Martin Holý v této souvislosti vyzdvihl, že historiografie, která se zakládá na studiu pramenů, i archeologie, jež stojí na terénních výzkumech, zaznamenaly v posledních desetiletích velký rozvoj: „ Umožnily ho digitální technologie a nové metody rekonstruování událostí minulosti jsme společně využili i při přípravě vizualizací a 3D modelů.“

Výstava mimo jiné představuje digitalizovanou genealogickou a topografickou kartotéku Augustina Sedláčka, která zahrnuje téměř 411 tisíc online přístupných lístků. Další z autorek výstavy Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR vysvětlila, že obsáhlé dílo známé jako Hrady, zámky a tvrze království Českého je významným zdrojem pro odborníky i laickou veřejnost i v současnosti: „Digitalizace umožňuje, aby návštěvníci viděli minulost způsobem, který byl dříve nemyslitelný – mnoho archivních dokumentů se totiž v průběhu 20. století zničilo nebo ztratilo.“

Eva Doležalová zmínila také literární postavu pana Broučka, kterého jeho autor, spisovatel Svatopluk Čech, poslal na cestu časem do patnáctého století: „Podobně jako pan Brouček můžeme na výstavě zažít cestu do historie a vidět, jak se žilo ve středověku, například očima moderního urbanisty.“ 

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-22
Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR, jedna z autorek výstavy.

Výprava se zastávkou na Týdnu Akademie věd
Expozice Cesta do historie „propluje“ i popularizačním festivalem Týden Akademie věd, který se koná od 4. do 10. listopadu 2024. Během něho čekají studenty a studentky komentované prohlídky. Zprostředkují jim rozšířenou verzi rekonstrukcí a vizualizací historických lokalit a nálezů – a tedy i hlubší pochopení historie a významu vědeckého bádání.

Na výstavu, kterou organizačně připravilo Středisko společných činností AV ČR, se můžete vypravit od 12. září do 10. listopadu 2024 každý všední den od 10:00–18:00 hod. v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze. Vstup je zdarma, mobil s sebou.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

1_2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-31

1_2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-31

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-12

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-12

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-13

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-13

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-17

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-17

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-22

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-22

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-24

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-24

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-25

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-25

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-30

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-30

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-34

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-34

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-36

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-36

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-37

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-37

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-38

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-38

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-40

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-40

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-42

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-42

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-8

2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-8

2_2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-11

2_2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-11

4_2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-41

4_2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-41

92024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-26

92024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-26

9_2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-27

9_2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-27

9_2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-28

9_2024-09-11_Cesta do historie_vernisaz_GAV_web-28

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce