Staň se superdialektologem podruhé: mise opět posílá školáky zachránit nářečí
09. 12. 2024
Oblíbená školní soutěž Staň se superdialektologem je zpět! Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR znovu vyzývá žáky a žákyně základních a středních škol, aby se stali „superhrdiny“ dialektologie a pomohli dokumentovat jazykové bohatství regionů České republiky. „Agenti“ či „agentky“ ve věku 10–19 let se do projektu mohou zapojit do konce dubna 2025, stačí jim k tomu mobil nebo diktafon.
Cílem druhého ročníku soutěže je stejně jako u prvního propojit mladou generaci s jazykovou historií, a tím zachránit nářečí a uchovat je pro budoucí generace. Žáci základních a středních škol budou nahrávat rozhovory se svými prarodiči, sousedy nebo známými ideálně ve věku 60+. Mladí superdialektologové tak pomohou jazykovědcům v mapování současného stavu mluvené češtiny.
„Do minulého ročníku se přihlásilo 64 superdialektologů z 21 škol. Sešlo se nám 114 nahrávek a jejich celková stopáž dosáhla 27 hodin 6 minut 25 sekund,“ vypočítává Marta Šimečková z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Superhrdinou se čmelákem po boku
Maskotem druhého ročníku superdialektologické mise je čmelák neboli čmelda, čmoldán, medulák, mumel, brundibár, brunčák či bunk. Převzal štafetu po berušce, odhlasovali si ho sami školáci. Letošní ročník je navíc tematicky zaměřený: rozhovory by se měly dotýkat tématu stravování, vaření a pečení.
Do soutěže se mohou zapojit jednotlivci ve věku 10–19 let, malé skupiny i celé třídy. K dokumentaci stačí mobilní telefon se záznamníkem nebo diktafon. Nahrávky musí mít délku minimálně 10 minut a zasílají se prostřednictvím formuláře dostupného na www.jamap.cz/aktivity do 30. dubna 2025.
Na nejlepší „agenty“ čekají hodnotné odměny, například velké komiksové balíčky nebo knižní série Malý princ v pěti různých nářečních překladech.
Nářeční mapa z minulého ročníku
Za pomoci školáků, jejich učitelů, rodičů a nahraných mluvčích vznikla zvuková Mapa ligy superdialektologů, která byla veřejnosti představena během slavnostního vyhlášení výsledků prvního ročníku. Dostupná je na webu www.jamap.cz/supermapa, slouží všem zájemcům o nářečí českého jazyka a může pomoci i při výuce češtiny na školách. Nahrávky z druhého ročníku superdialektologické mise ji doplní.
Projekt Staň se superdialektologem umožňuje zachytit rozmanitost českého jazyka, která se postupně vytrácí. Spolupracuje na něm kromě Ústavu pro jazyk český AV ČR také Vysoké učení technické v Brně a Univerzita Palackého v Olomouci, nově se zapojil Historický ústav AV ČR. Akce je součástí projektu NAKI III, podporovaného Ministerstvem kultury ČR.
Podrobné informace včetně soutěžních podmínek jsou k dispozici na stránkách www.jamap.cz/aktivity.
Kontakt:
Mgr. Marta Šimečková, Ph.D.
Ústav pro jazyk český AV ČR
simeckova@ujc.cas.cz
Přečtěte si také
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.