Tajemství transportu látek uvnitř buněk objasní mezinárodní tým s českým vědcem
25. 10. 2022
Nejprestižnější vědecký grant udělovaný Evropskou výzkumnou radou, ERC Synergy Grant, putuje
do týmu Zdeňka Lánského z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV. S francouzskými a americkými kolegy bude zkoumat funkce proteinu zvaného tubulin, který se významně podílí na transportu látek uvnitř buněk. Na výzkum, který může objasnit i molekulární procesy neurodegenerativních onemocnění, tým získává 270 milionů korun (11 milionů eur) na šest let.
Po svém vzniku je cytoskeletální protein tubulin v buňce různě chemicky modifikován. Tyto tzv. post-translační modifikace ovlivňují celou řadu buněčných pochodů – mimo jiné i vnitrobuněčný transport, který je nezbytný např. pro funkci nervových buněk. V projektu se tým Zdeňka Lánského bude věnovat tomu, jakým způsobem modifikace tubulinu řídí klíčové vnitrobuněčné transportní procesy a jak se tyto procesy mění v průběhu života organismu.
„Díky ERC Synergy Grantu se nám podařilo vytvořit konsorcium skupin, jejichž výzkum se navzájem doplní tak, že budeme moci objasnit důsledky tohoto mechanismu na všech relevantních úrovních, od atomárních detailů až po jejich vliv na celý organismus,“ říká Zdeněk Lánský.
Na stopě vážných patologií
Projekt má potenciál podstatně změnit dosavadní chápání, jak cytoskelet ovlivňuje základní procesy nejen v nervových buňkách. Deregulace modifikací tubulinu jsou spojovány s vážnými patologiemi, jako jsou např. neurodegenerativní procesy. Projekt týmu Zdeňka Lánského může objasnit molekulární mechanismy, které k těmto patologickým změnám vedou.
ERC Synergy Grants jsou určeny pro multidisciplinární projekty dvou až čtyř vědců a jejich výzkumných týmů. Projekty musí demonstrovat, že synergie mezi zapojenými vědci a jejich obory je pro projekt klíčová a slibuje dosažení průlomových objevů, které by nebyly možné, pokud by zapojení vědci pracovali samostatně.
Vědci z Biotechnologického ústavu v centru BIOCEV už v letošním roce uspěli s druhým projektem, který podpořila Evropská výzkumná rada. První, ERC Starting Grant, získala Kateřina Rohlenová na výzkum metabolické komunikace v nádoru.
O ERC
Evropská výzkumná rada (ERC) byla založena v roce 2007 Evropskou unií jako první panevropská organizace pro financování tzv. hraničního výzkumu („frontier research“). Jejím cílem je stimulovat vědeckou excelenci v Evropě tak, že podporuje konkurenci při získávání financování mezi těmi nejlepšími a nejkreativnějšími výzkumnými pracovníky bez ohledu na národnost nebo věk.
ERC se rovněž snaží přilákat do Evropy špičkové vědce z celého světa. Poskytuje financování jak pro mladé, excelentní výzkumné pracovníky, kteří stojí na začátku své vědecké kariéry (startovní granty – ERC Starting Grants), tak i již nezávislé a vynikající vědce (konsolidační granty – ERC Consolidator Grants) nebo zkušené vedoucí pracovníky výzkumu (pokročilé granty – ERC Advanced Grants).
RNDr. Zdeněk Lánský, Ph.D., nový nositel ERC Synergy grantu
FOTO: Biotechnologický ústav AV ČR
Přečtěte si také
- Triky přírody: vědci odhalují, jak vznikají nová antibiotika
- Pomoc, hokej a pivo spojují, politika občany ČR rozděluje
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.