Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
08. 11. 2024
107 funkčních vzorků, 20 ověřených technologií a tři softwary. Takovými výsledky se může pochlubit Centrum elektronové a fotonové optiky, v němž s průmyslovými partnery spolupracuje šestice pracovišť Akademie věd ČR. Za úspěchy v aplikovaném výzkumu nyní získalo cenu Technologické agentury ČR. Ocenění převzala 7. listopadu 2024 místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová.
Galavečer spojený s předáváním Cen Technologické agentury ČR se konal v historické budově Národního muzea. „Ocenění získávají nejkvalitnější projekty aplikovaného výzkumu uplynulého roku. Vnímáme je jako motivaci pro udržení a povzbuzení další spolupráce,“ uvedl při ceremoniálu předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka.
Ceny Technologické agentury ČR se udělují ve čtyřech kategoriích – Business, Partnerství, Společnost a Governance. O absolutním vítězi a držiteli ceny Český nápad rozhodla v hlasování veřejnost. Stal se jím projekt z kategorie Společnost „Unikátní technologie na čištění vod“, na kterém spolupracuje Botanický ústav AV ČR.
Propojit základní a aplikovaný výzkum
Ilona Müllerová, někdejší ředitelka Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který je hlavním řešitelem projektu Centra elektronové a fotonové optiky, upozorňuje, že předpokladem úspěchu bylo pečlivé rozdělení rolí 14 zapojených partnerů. „Nastavili jsme si, co kdo bude dělat a s kým spolupracovat, aby výsledky měly zřejmý dopad na společnost,“ vysvětluje. Na ceremoniálu vědkyně převzala ocenění – originální skleněnou sošku českého designéra Lukáše Jabůrka.
Místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová převzala ocenění od Jiřího Homoly z Akademické rady AV ČR.
Zkušenosti brněnského pracoviště a jeho úsilí spolupracovat s průmyslovou sférou a firmami se staly také hlavním impulzem k založení centra. Do projektu se zapojilo 14 spoluřešitelů, z toho šest pracovišť Akademie věd ČR: vedle Ústavu přístrojové techniky dále Biologické centrum, Fyzikální ústav, Ústav fotoniky a elektroniky, Ústav fyziky plazmatu, Ústav makromolekulární chemie.
Zleva Jiří Homola z Akademické rady AV ČR, místopředsedkyně Akademie věd Ilona Müllerová, Ondřej Sháněl z Thermo Fisher Scientific a generální ředitel Siemens Eduard Palíšek
Centrum propojuje důležité akademické a průmyslové hráče v Česku, kteří se zabývají výzkumem a vývojem v elektronové a fotonové optice. Petr Střelec ze společnosti Thermo Fisher Scientific vysvětluje, že se tím podařilo spojit dva rozdílné světy, které hovoří jiným jazykem, mají odlišné hodnoty, zvyklosti a způsob práce: „Spolupráce všem přinesla nové možnosti pro přenos informací a znalostí a vytvořila také prostor pro inovace.“ Jejím výsledkem je zatím 220 výstupů – z toho například 107 funkčních vzorků, 20 ověřených technologií a 3 softwary.
V roce 2021 začala společnost Thermo Fisher Scientific vyvíjet transmisní elektronový mikroskop s názvem Tundra. Jednou z jeho klíčových komponent je Dewarova nádoba – speciální typ termosky určený k přepravě a skladování velkého množství tekutého dusíku, argonu a kyslíku. Nádoba vznikala ve spolupráci s Akademií věd. „Ve společném projektu jsme řešili mimo jiné chlazení vzorků. Pokud totiž vzorek pod mikroskopem ochladíme na nízkou teplotu, můžeme pozorovat jevy, které za pokojové teploty vidět nelze,“ říká Aleš Srnka z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a dodává, že jeho pracoviště vyvíjelo způsob, jak efektivně přivést chlad na vzorek pro pozorování v mikroskopu.
Místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová věří, že se Centrum elektronové a fotonové optiky bude úspěšně rozvíjet a spolupráce s průmyslovými partnery v dalších letech přibývat: „Přesně to od nás společnost očekává.“
Technologie na čištění vod
Mikropolutanty jsou s pesticidy největší hrozbou pro jakost pitné vody. Jde většinou o zbytky léčiv a produktů osobní hygieny a další látky, které se denně vypouštějí do odpadních vod. „Tento koktejl látek, který vytváří současná civilizace, má negativní dopady na vodní ekosystémy a ohrožuje i lidské zdraví,“ zdůrazňuje Blahoslav Maršálek z Botanického ústavu AV ČR. Projekt, na kterém pracoviště Akademie věd ČR spolupracuje, získal cenu Technologické agentury ČR v kategorii Společnost a hlavní cenu Český nápad.
Bohuslav Maršálek z Botanického ústavu AV ČR převzal cenu od Ministra zahraničních věcí ČR Jana Lipavského.
Mikropolutanty lze jen těžko odstranit, a tak se přes čistírny odpadních vod dostávají do vod povrchových, v nichž společně s pesticidy vytvářejí nepříznivé prostředí. Řešitelé vítězného projektu se proto zaměřili na vývoj a aplikaci technologie plazmové AOP.
Řešitelský tým unikátní technologie na čištění vod, která zaujala tím, že si poradí i s těžko odstranitelnými mikropolutanty.
Vyspělá oxidační metoda využívá plazmu k tvorbě vysoce reaktivních radikálů – atomů, iontů a molekul s nespárovaným elektronem, které umějí efektivně rozkládat organické a anorganické znečišťující látky v odpadní vodě. „Technologie se uplatní v mnoha oborech. Zatím jsme nejdále v čištění odpadních vod, možné aplikace ale vidíme také v zemědělství, potravinářství nebo v produkci ryb,“ říká Blahoslav Maršálek. Testování technologie pro účely dezinfekce vody v intenzivních chovech sladkovodních ryb potvrzuje Jan Mendel z Ústavu biologie obratlovců AV ČR: „Pomoct by totiž mohla chovatelům v boji proti nebezpečným patogenům a parazitům, které decimují jejich chovy.“
Technologie plazmové AOP má patentovou ochranu v Česku, Kanadě a Izraeli, aktuálně se pracuje na patentových přihláškách v USA a Evropě. „Jde o aplikace, které doposud nikdo nerozšířil kvůli malým objemům upravované vody. S naší technologií ale s velkými objemy pracovat umíme, takže se o ní zajímají partneři z aplikační sféry,“ dodává Pavel Sťahel z Masarykovy univerzity.
Patnáct let Technologické agentury
Galavečer „Den TA ČR“ mívá specifické téma, které poukazuje na aktuální dění. Tentokrát patřilo významné události – patnáctiletému jubileu Technologické agentury ČR. „Letošek je mimořádný tím, že slavíme patnáct let od jejího založení. Za tu dobu ušla dlouhou cestu a stala se respektovanou institucí podporující aplikovaný výzkum a inovace – a nejen proto jsme se rozhodli významné jubileum oslavit na pro nás nejdůležitějším večeru celého roku, dnešním ceremoniálu,” řekl předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR,
Foto: Lukáš Višňák, Technologická agentura ČR
Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Komeniolog Martin Steiner z Filosofického ústavu získal Medaili Josefa Hlávky
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.