Tradiční novoroční představení AV ČR ve Státní opeře nabídlo Verdiho La traviatu
24. 01. 2025
Věda a umění patří k sobě, vzájemně se doplňují a pomáhají nám lépe rozumět světu kolem nás. O propojení vědeckého a uměleckého světa hovořila v úvodu tradičního novoročního představení ve Státní opeře ve čtvrtek 23. ledna 2025 předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Letos v březnu ve své funkci po osmi letech končí, svou řeč proto využila také k poděkování a rozloučení se s přítomnými hosty. Příští rok už by měl událost uvádět nově zvolený předseda Radomír Pánek.
Na programu večera bylo klasické dílo Giuseppe Verdiho La traviata, jedna z vůbec nejhranějších italských oper. Vypráví příběh kurtizány, do níž se zamiluje mladý Alfredo. Děj pak sleduje osudy dvojice i tragický konec jejich lásky. Libreto vzniklo na motivy románu Alexandra Dumase mladšího Dáma s kaméliemi.
„Titul opery La traviata můžeme přeložit jako Zbloudilá. A je příznačné, že je to právě umění a věda, které nám pomáhají se ve světě kolem nás vyznat a nebloudit,“ uvedla před představením předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Hosty přivítal také ředitel Národního divadla Jan Burian, který své předřečnici poděkoval za skvělou dlouhodobou spolupráci a předal jí kytici.
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová se na novoročním představení loučila, po osmi letech v březnu končí v čele naší nejvýznamnější vědecké instituce a nahradí ji nově zvolený Radomír Pánek.
Pozvání Akademie věd ČR přijali a představení se zúčastnili první místopředseda Senátu Parlamentu ČR a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš s manželkou Evou, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, ministr financí Zbyněk Stanjura nebo vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a další významní hosté.
Slavnostní novoroční představení se uskutečnilo díky podpoře generálního partnera IOCB Tech, transferové společnosti při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, a dalších partnerů, kterými jsou Kardiologie Na Bulovce, Galerie Kodl a firmy Zeiss a Katchem. Poděkování patří také sponzorům Akant Art, Celtes a JFH + inženýring.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Evropský projekt NEUROGATE posune možnosti studia neurologických onemocnění
- Práci šlechtitelů přibližuje liberecká výstava Jablko: koktejl chutí
- Centrum akademického psaní: Pomáháme nejen s odborným psaním v angličtině
- Fotografie pomáhá vědcům vidět nezachytitelné, říká vítězka Vědy fotogenické
- Kamila Hrubanová: Je důležité zábavně seznamovat děti s mikroskopy
- Musíme zlepšit podporu mladých kolegů, říká rostlinný genetik David Kopecký
- Jaké jsou zásady otevřené vědy pro pracoviště Akademie věd ČR?
- Držitelé Akademické prémie a prémie Lumina quaeruntur představí své výsledky
- Zemřel František Šmahel, jeden z nejvýznamnějších evropských historiků
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.