Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
14. 03. 2024
Špičková přednáška americké neurovědkyně Anne Andrews byla jedním z vrcholů letošního ročníku festivalu Týden mozku. Událost ale pokračuje i v následujících dnech, návštěvníci se můžou těšit na live show Zeptej se vědce!, přednášku o závislostech na digitálních technologiích nebo na různé hry a hlavolamy. Všechny akce jsou zdarma, na některé je třeba se předem registrovat. Z bohatého programu můžete vybírat na webových stránkách festivalu.
Americká neurovědkyně Anne Andrews působí na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a Českou republiku navštívila letos v březnu díky programu Fulbrightovy nadace. Hostitelskou institucí během jejího českého pobytu je Ústav anorganické chemie AV ČR. Jednu z několika přednášek, které si pro české publikum přichystala, přednesla ve středu 13. března 2024 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
„Mozek není počítač, je mnohem složitější a stále ho ještě úplně neznáme,“ říká americká neurovědkyně Anne Andrews, která se zabývá mj. vztahem mezi hladinou serotoninu v mozku a úzkostmi a depresemi.
Anne Andrews na přednášce hovořila o senzorech, které se jejímu týmu podařilo vyvinout. Jeden z nich je schopen měřit neurotransmitery (chemikálie, např. serotonin), které kódují předávání informací mezi neurony. Senzor je založený na tranzistoru a speciální sekvenci DNA a spojuje v sobě oba aspekty mozkové komunikace – elektrickou i chemickou.
🧠 Náš mozek je "plný" chemie.
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) March 15, 2024
🧠 Profesorka Anne Andrews a její tým zkoumají serotonin a jeho vliv na stres nebo deprese. Vyvinuli speciální senzor, který měří jednotlivé neurotransmitery (chemikálie, např. právě serotonin). Ty kódují předávání informací mezi neurony. pic.twitter.com/CLJUe771G8
Pokud bychom chtěli používat metafory, pak je podle Anne Andrews vhodnější mozek připodobnit spíše k hudbě než k počítači. Mozek totiž využívá mnoho neurotransmiterů (v hudbě nástrojů) najednou k vytvoření velmi komplexního díla.
Výzkum deprese se podle americké vědkyně velmi vyvíjí. Za nadějné považuje právě přesné měření serotoninu v mozku během situací, které jsou pro člověka nejednoznačné a kde serotonin ovlivňuje naše „nastavení“ v tom, jak budeme vnímat motivace druhých lidí.
O veřejnou přednášku Anne Andrews v AV ČR byl velký zájem. Záznam přednášky bude k dispozici na webu Týdne mozku.
Program až do neděle
Z letošní programové nabídky lze vybírat až do neděle, některé přednášky a aktivity už jsou ale obsazené. Ve čtvrtek odpoledne byla ještě k dispozici volná místa na páteční přednášku Evy Kudové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR o neurosteroidech – látkách, které je možné využít například k léčbě poporodních depresí nebo dětské formy epilepsie. Přenáška se koná v pátek v 14 hodin v budově AV ČR na Národní třídě v Praze.
Ve stejné budově se můžou děti a jejich rodiče zúčastnit v pátek herního odpoledne s hlavolamy. Aktivitu si pro ně připravil Klub deskových her Paluba. V sobotu se pak budou na malé i velké návštěvníky těšit debrujáři se svými hravými workshopy.
Během Týdne mozku lze zakoupit některé odborné a populárně-naučné tematické knihy se slevou.
Zajímá vás, jak náš mozek ovlivňují těžko odstranitelné látky v pitné vodě nebo konspirační teorie? Proč jim vůbec věříme? Jestli je obávaná toxoplazmóza doopravdy hybatelem naší společnosti? Co se v mozku děje, když spíme, a jde spát jen půlkou mozku? A co našemu mozku udělá nedostatek spánku? Pak se připojte k facebookovému streamu live akce Zeptej se vědce, která se odehraje v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v sobotu 16. března v 15 hodin. Akci bude moderovat novinářka Lenka Vrtišková Nejezchlebová.
Nejen hry, ale i vzdělání nabízí víkendový program například v Brně. Na nedělní dopoledne tam organizátoři připravili přednášku Martina Smrčky z Neurochirurgické kliniky Lékařské fakulty MU a FN Brno s názvem Operace aneuryzmat a cévních malformací mozku. Uskuteční se v 11 hodin v budově Lékařské fakulty.
Všechny potřebné informace najdete na webu www.tydenmozku.cz.
Text: Leona Matušková, ve spolupráci s Eliškou Zvolánkovou, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.