Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
14. 03. 2024
Azulen hojně využívá farmacie pro jeho zklidňující účinky. Vědce ale zajímá i kvůli neobvyklým vlastnostem – například jeho barva je modrá, ačkoli by taková být neměla. Další rébus spojený s azulenem nedávno rozluštil tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Za vysvětlení jeho chování převzali 13. března 2024 Tomáš Slanina, David Dunlop a Lucie Ludvíková Cenu Wernera von Siemense za rok 2023 za nejlepší výsledek základního výzkumu.
Podle Kashova pravidla vyzařují molekuly světlo pouze z nejnižšího, prvního excitovaného stavu. Azulen toto pravidlo porušuje – vyzařuje světlo naopak z vyššího, druhého excitovaného stavu. Pro vysvětlení jeho chování použil tým Tomáše Slaniny v práci (Anti)Aromaticita v excitovaném stavu vysvětluje, proč azulen porušuje Kashovo pravidlo koncept aromaticity.
Hypotézu, že azulen je antiaromatický v prvním excitovaném stavu a aromatický ve druhém, experimentálně potvrdila Lucie Ludvíková. „Nejzajímavější je, jak krásně sedí experimentální výsledky s výpočetními. Vyplývá z nich jednoduchý a elegantní závěr o antiaromaticitě jednotlivých stavů azulenu,“ podotýká vědkyně.
Práce je důležitým pokrokem v porozumění konceptu aromaticity. Nové poznatky se využijí například v designování fotocitlivých materiálů pro solární baterie.
Nadějní studenti
Ceny Wernera von Siemense uděluje firma Siemens v Česku mimo jiné studentům za diplomové a disertační práce. „Další ročník ukázal, že studenti, stejně jako pedagogové našich vysokých škol, dosahují výsledků srovnatelných se světovou špičkou,“ uvedl generální ředitel českého Siemensu Eduard Palíšek. Se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé, mezi nimiž najdeme také badatele z Akademie věd.
Třetí nejlepší diplomovou prací se stala In silico a funkční analýza hodinového proteinu TIMELESS-M Václava Brabce z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kterou vedl David Doležel z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.
V kategorii disertací obsadil třetí místo Michal Šimek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s prací Tandem anionický sigmatropní přesmyk/radikálové reakce a jeho využití v totální syntéze přírodních látek. Jeho školitelem byl Jahn Ullrich z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Laureáti Cen Wernera von Siemense za rok 2023
Jeden milion korun pro 20 oceněných
Siemens v Česku uděluje ceny mladým vědcům, studentům a pedagogům technických a přírodovědných oborů na základě rozhodnutí odborné poroty. Jejím členem je i předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Porota v letošním, 26. ročníku vybírala z 496 přihlášek.
Ocenění se předávala v kategoriích nejlepší výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertace a nejlepší pedagogický pracovník. Siemens udělil také ceny za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, za překonání překážek ve studiu a za absolventské práce na téma Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika.
Celkem 20 laureátů si rozdělilo jeden milion korun. V počtu oceněných se Akademie věd ČR umístila s pěti laureáty na druhém místě za Českým vysokým učením technickým v Praze.
Více o výzkumu týmu Tomáše Slaniny se dozvíte ve vloženém videomedailonku, v tiskové zprávě Siemens nebo tiskové zprávě AV ČR.
Více informací o Cenách Wernera von Siemense a přehled všech oceněných naleznete v tiskové zprávě Siemens nebo na webu Ceny Wernera von Siemense.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Siemens
Foto: Siemens
Přečtěte si také
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
- ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.