V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
20. 11. 2024
Společný projekt Ústavu dějin umění AV ČR a Městského muzea Polná přinese záchranu nejstarších fotografií ze sbírky muzea. Vzácné fotografie budou v příštích dvou letech představeny veřejnosti prostřednictvím dvou výstav i v online prostoru.
Předmětem projektu je výzkum a restaurování konvolutu nejstarších fotografií ze sbírky Městského muzea Polná a jeho zpřístupnění odborné i široké veřejnosti v úzké spolupráci muzea s Ústavem dějin umění AV ČR.
„Vybraný materiál svým kulturním a historickým významem daleko přesahuje hranice regionu. V první fázi projektu se zaměříme na soubor šesti daguerrotypií pocházejících z prvního desetiletí dějin fotografie a úzce spjatých s významnou osobností tzv. českého národního obrození Antonínem Pittnerem,“ říká odpovědná řešitelka projektu Petra Trnková z Ústavu dějin umění AV ČR (ÚDU AV ČR).
Další fáze projektu bude věnována konvolutu sedmi velkoformátových tabel, jež obsahují desítky exemplářů obrazově i technologicky značně rozmanitého materiálu z historie i prehistorie fotografie. Zastoupeny jsou zde různé formáty, techniky, autoři, typy vyobrazení či adjustací a jednotlivé části vykazují i velice rozdílnou míru a druhy poškození.
Cílem projektu je nejen výzkum a odborné vyhodnocení materiálu v kontextu dějin fotografie a regionální historie, ale také technologický průzkum, konzervování, restaurování a digitalizace vybraných sbírkových objektů s cílem jejich dlouhodobé ochrany. Na projektu se proto podílí také restaurátoři a fotografové ÚDU AV ČR.
„Ošetřené předměty i výsledky historického a technologického výzkumu budeme průběžně zpřístupňovat odborné i široké veřejnosti, a to hlavně prostřednictvím dvou výstav v Městském muzeum Polná, vědecké studie a také na internetu,“ doplňuje Alena Vyskočilová, ředitelka Městského muzea Polná.
„Vzhledem k tomu, že jde o materiál autorsky i provenienčně úzce spjatý s městem Polná a s Vysočinou, přispěje projekt nejen k záchraně fotografií, ale i k prohloubení veřejného povědomí o kulturním a společenském významu města v polovině 19. století a jeho bohaté historii,“ uzavírá Petra Trnková.
Daguerrotypie, zveřejněná v roce 1839 francouzským malířem a vědcem Louisem J. M. Daguerrem, byla první fotografickou technikou, která se ujala v praxi. Daguerrotypický obraz vytvořený na povrchu postříbřené měděné desky je velmi citlivý na mechanické poškození, a proto jsou daguerrotypie zpravidla adjustovány pod sklem v rámech či kazetách. Každý kus je navíc unikátní a všechny dochované daguerrotypie jsou tak velmi cenné.
Více infrmací o projektu: https://www.udu.cas.cz/cz/projekty-a-granty/nejstarsi-fotografie-v-mestskem-muzeu-polna
Kontakt:
Barbara Líznerová
Ústav dějin umění AV ČR
liznerova@udu.cas.cz
+420 607 630 453
Přečtěte si také
- Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
- Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
- Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
- Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
- Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
- Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
- Jak se vzala voda na Zemi?
- Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
- Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu
- Veřejná podpora míst ve školkách se stále vyplatí: analýza výnosů a nákladů
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.