V boji proti pandemiím by mohl pomoci nový Virologický ústav

Jednou z možností, jak do budoucna posílit připravenost země na virovou epidemii či pandemii, je vybudovat nový výzkumný Virologický ústav. Nabízí se možnost hradit jeho vznik z prostředků Národního programu obnovy. Podklady pro tento program dává dohromady Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jako celek jej musí schválit vláda, následně se bude plán projednávat na úrovni Evropské unie.

Současná pandemie nemoci covid-19 ukázala, že Česká republika nemá dostatečně pokrytý vědní obor virologie. Virologický ústav u nás sice existoval, vznikl už v roce 1953, tehdy pod hlavičkou Československé akademie věd (ČSAV), po rozpadu federace v roce 1993 však zůstal Slovenské akademii věd v Bratislavě.

Později z nutnosti vzniklo několik laboratoří a pracovišť při jiných výzkumných ústavech Akademie věd ČR (při Ústavu organické chemie a biochemie, Ústavu molekulární genetiky, Biologickém centru, Mikrobiologickém ústavu atp.) i na různých vysokých školách. Nevýhodou je ovšem určitá roztříštěnost oboru. „Tyto laboratoře mají svá specifická poslání, nepokrývají celou oblast virologie ani nedisponují dostatečným prostorem ve speciálně vybavených pracovištích s vysokou mírou ochrany proti vysoce infekčnímu materiálu,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Na další pandemie je třeba se připravit

„Pro budoucí potřeby státu v oblasti virologie a ke zvládnutí příštích epidemií, které zákonitě přijdou, je nezbytné být řádně připraveni a mít specializované pracoviště základního výzkumu s multidisciplinárním přístupem a s výrazným přesahem k využití výsledků do praxe,“ dodává předsedkyně Akademie věd ČR.

Případná nová virologická instituce by mohla vzniknout právě jako jeden z ústavů Akademie věd ČR. Jeho součástí by byla i rozsáhlá databanka virů, která by umožnila rychlé studie reagující na přicházející nebezpečí.

Nový Virologický ústav by se měl věnovat výzkumu virů v celé šíři problematiky, a to virům lidským, živočišným i rostlinným. Velkým přínosem by byla kvalitní příprava nových generací virologů.

Akademie věd ČR má pro tento úkol jedinečné postavení, protože pokrývá všechny vědní oblasti, které jsou nutné pro zajištění mezioborového přístupu. Také může navázat na bohatou tradici vývoje antivirotických léčiv. Právě v Akademii věd, konkrétně v Ústavu organické chemie a biochemie v pražských Dejvicích, se zrodily preparáty Antonína Holého, které pomáhají zachraňovat miliony životů po celém světě (příznačné ovšem je, že partnery pro dokončení virologického výzkumu musel hledat Antonín Holý v zahraničí, konkrétně v belgické Lovani).

Zatím jde pouze o záměr. Jestli skutečně případný Virologický ústav vznikne, se zatím neví a záleží to ještě na mnoha faktorech. Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) o případném zřízení Virologického ústavu začala jednat na svém posledním zasedání 25. září 2020. „Mít silnou virologii by bylo velmi prospěšné. Tuto ideu podporuji a považuji ji za téměř nutnou reakci na aktuální i všechny další pandemie,“ dodává k návrhu místopředseda RVVI Petr Dvořák.   

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

• Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
• Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
• Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
• Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
• Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři
• Startup VDI Technologies získal důležitou certifikaci, pomůže komercializaci
• Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
• Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
• Celkem 13 badatelek z AV ČR zařadil Forbes mezi TOP vědkyně Česka
• Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra