Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS
25. 09. 2024
Vědci zlepšili odhad pozorovatelnosti nové komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS). Podle jejich propočtů bude nejvíce viditelná ve druhé polovině letošního října. Kometu objevila 22. února 2023 jihoafrická observatoř systému ATLAS. Nezávisle na tom ji 9. ledna 2023 zaregistrovala i data čínské observatoře Tsuchinshan (v překladu Purpurová hora).
Již brzy po objevu bylo vědcům jasné, že se kometa C/2023 A3 může zařadit do rodiny „velkých komet“. Existovala ale i jistá šance, že by mohla poblíž Slunce zaniknout a nebyla by viditelná vůbec.
Joseph N. Marcus ze St. Luis v USA zveřejnil 10. září letošního roku v elektronickém telegramu č. 5445 Mezinárodní astronomické unie propočty, podle kterých by mohla kometa dodatečně zjasnit vlivem „dopředného rozptylu“ při velkém fázovém úhlu. Tento efekt lze přirovnat ke zjasnění světlometů protijedoucího auta v mlze. Díky tomu by mohla být kometa výrazně jasnější, než předpověď původně uváděla. Efekt ale nastává pouze u prachových částic a projevuje se ve větší míře jen u komet s velkým poměrem prachu k plynu v jejich atmosféře.
Obsah prachu v kometě
Aby vědci zjistili, jak moc je tato kometa prachová, pozoroval ji Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR pomocí robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. Pozorování potvrdilo značný prachový obsah, a tedy i správnost Marcusovy předpovědi. Z posledních pozorování zároveň vyplývá, že zánik komety je krajně nepravděpodobný. Vědci tak předvídají, že kometa bude poměrně jasně viditelná.
„Zda splní parametry ,velké komety´ nelze s jistotou říct, protože by musela být pohodlně viditelná okem, včetně alespoň 10° dlouhého ohonu, i na nikoli úplně tmavé obloze. Poslední kometou, která tyto parametry na naší obloze splnila, byla v roce 1997 kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp),“ upřesňuje Jakub Černý ze Společnosti pro meziplanetární hmotu.
Dvě období pozorovatelnosti
Podle předpovězené jasnosti, včetně zahrnutí efektu dopředného rozptylu, lidé budou moci pozorovat kometu ve dvou obdobích. V prvních sedmi dnech října bude C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS) jen nízko nad obzorem před východem Slunce; přibližně v 6:30 SELČ se bude nacházet v podobné poloze a jasnosti, za jakých lze pozorovat planetu Merkur. Měla by postupně zjasňovat z 2 mag 1. října až k -1 mag dne 7. října. K pozorování komety za těchto podmínek pomůže dobrý výhled na východní obzor, čistý obzor bez mlhy a vzdálené oblačnosti. Vyšší nadmořská výška je výhodou. Devátého října dosáhne maximální jasnosti, přibližně jako planeta Venuše. V této době však bude jen několik stupňů od Slunce a nebude pozorovatelná.
Mnohem příznivější pro pozorování komety bude další období. Kometa se postupně bude vzdalovat od Slunce a okolo 11. října se objeví na večerní obloze za soumraku, kde by kolem 19:00 SELČ mohla mít zápornou jasnost (tzn., že bude velmi jasná) a poměrně jasný ohon. Každým dnem se bude na noční oblohu dostávat stále výš. Dvanáctého října bude Zemi nejblíže. Lidé ji budou moci pozorovat vlevo od Arctura, jasné hvězdy, kterou snadno najdou, protože k ní míří zahnutá oj Velkého vozu (ocas Velké Medvědice), viz přiložená mapka. Jasnost komety bude klesat, ovšem viditelnost ohonu by se mohla zlepšovat. Období hlavní viditelnosti bude trvat zhruba do 20. října, po kterém zeslábne z dosahu pouhého oka.
Více informací:
Jakub Černý
Společnost pro meziplanetární hmotu (při České astronomické společnosti)
+420 774 721 260
kaos@kommet.cz
Petra Köppl
Fyzikální ústav AV ČR
+420 702 206 680
koppl@fzu.cz
Pavel Suchan
Astronomický ústav AV ČR
+420 737 322 815
suchan@astro.cz
Přečtěte si také
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.