Zahlavi

Vědci z AV ČR budou zkoumat lesy na šesti kontinentech

22. 06. 2015

ECR Advanced Grant jim umožní mj. postavit jeřáb uprostřed tropických pralesů

 

Mezinárodní vědecký tým pod vedením prof. Vojtěcha Novotného z Biologického centra Akademie věd ČR získal prestižní grant Evropské rady pro výzkum. Více než tři miliony eur využije na studium složitých vztahů lesních ekosystémů na šesti kontinentech, v tropických novoguinejských pralesech pro tyto účely dokonce postaví padesátimetrový jeřáb. Výzkum bude hledat odpovědi na otázky, jak by vypadaly lesy zcela bez hmyzu nebo proč žije většina hmyzích druhů v tropickém pralese a ne třeba v našem podnebí. Výsledky přispějí k pochopení ekologických principů, podle nichž se jednotlivé druhy rostlin a hmyzu samy poskládají do fungujícího lesního ekosystému, a budou tak důležité i pro ochranu biologické rozmanitosti lesů.

 

Letošní výsledky soutěže ERC Advanced Grant pro seniorní vědce opět potvrdily dobrou úroveň české ekologie. Částku 3,35 mil. eur (92 mil. korun) získal na svůj projekt prof. Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR, který bude zkoumat vliv hmyzu na lesní vegetaci v celosvětové síti výzkumných ploch zahrnující Českou republiku, Japonsko, USA, Ghanu, Panamu a Papuu-Novou Guineu, vždy ve spolupráci s místními vědeckými týmy.


Klasický výzkum hmyzu se síťkou na motýly je dnes doplňován i různými experimenty přímo v korunách stromů, kam se vědci složitě dostávají různými způsoby od šplhání po lanech přes vysokozdvižnou plošinu až po heliový balón. Nejlépe to jde ale s pomocí klasického stavebního jeřábu, který se vztyčí uprostřed lesa, aby tam místo stavebních panelů zvedal ke korunám stromů ekology. Takových vědeckých jeřábů funguje po celém světě devět. Novotného tým se chystá postavit desátý v tropických pralesech Nové Guineje, kde Biologické centrum AV ČR společně s Jihočeskou univerzitou již téměř dvacet let provozují úspěšnou výzkumnou stanici. Ta si za dobu své existence vydobyla mezinárodní prestiž a zasloužila se mimo jiné o zpřesnění odhadu počtu druhů hmyzu, které žijí na naší planetě.


„Býložravý hmyz bývá obyčejným škůdcem v komerčních monokulturách, ale jeho vliv na přirozené smíšené lesy je mnohem složitější. Jelikož každému býložravci chutnají jiné druhy rostlin, může nakonec nenápadný hmyz rozhodovat o druhové skladbě celého lesa,“ vysvětluje prof. Novotný. Lesy jsou ovšem také nebezpečným prostředím, plným dravých mravenců, parazitických vosiček a nenasytných ptáků a netopýrů, již nepřímo prospívají vegetaci, neboť býložravý hmyz napadají a drží ho tak pod kontrolou. Tyto ekologické vztahy se mohou velmi zkomplikovat, zejména v tropickém lese, kde spolu na až 500 druzích dřevin může žít 10 tisíc druhů hmyzu. Studium těchto složitých ekosystémů umožní lépe porozumět i zjednodušeným lesům u nás doma.


Výzkum navazuje na již existující Centrum pro tropickou biologii. Dále rozvine pestrý tým vědců a studentů z 12 zemí, a přispěje tak k dlouhodobému úsilí etablovat České Budějovice jako mezinárodně významné centrum ekologických studií. Má nový výzkum praktické dopady? „Chleba nezlevní ani o halíř, naše ambice jsou větší – chceme porozumět složitému biologickému světu, v němž žijeme, a doufáme, že naše objevy budou pro čtenáře zajímavým intelektuálním dobrodružstvím,“ dodává prof. Novotný.

 

Připravily: Biologické centrum AV ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

 

Více o výzkumu v tropických novoguinejských pralesech také viz příspěvek Tropický hmyz a globální změna na stránkách Akademického bulletinu.

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce