Veřejná podpora míst ve školkách se stále vyplatí: analýza výnosů a nákladů
14. 11. 2024
Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR vyčísluje, o jaké prostředky každoročně přichází české veřejné rozpočty v důsledku nedostatku míst ve školkách. Analýza odpovídá na otázku, kolik peněz by do veřejných rozpočtů mohlo přinést navýšení kapacit školek. Také nabízí vysvětlení, proč je přesto míst ve školkách v určitých lokalitách stále nedostatek?
Nedostatek míst v českých školkách je dlouhodobý fenomén, který je velmi lokalizovaný. Na zvýšené potřebě míst ve školkách od roku 2022 významně podepisuje i imigrační vlna z Ukrajiny. Zároveň nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po školkách v některých lokalitách bude snižovat výrazný pokles počtu narozených dětí v posledních několika letech.
Analýza odhaduje, že čistý výnos veřejných rozpočtů z jednoho dodatečně umístěného dítěte ve školce představuje 46 tisíc Kč ročně. Je to dáno především vyšším výběrem daně z příjmu a z pojistných odvodů pracujícího rodiče, díky místu pro dítě ve školce.
„Čisté finanční výnosy jsou ještě vyšší, pokud se vezmou v potaz i sekundární a dlouhodobé efekty, a to navzdory investičním nákladům na výstavbu školek. Investiční náklady jsou ve srovnání s náklady provozními poměrně nízké, protože jsou rozprostřené do dlouhého období existence místa ve školce,“ upřesňuje spoluautorka studie Klára Kalíšková.
Studie nevyčísluje další potenciální veřejné a soukromé přínosy, jako je snazší plánování a sladění rodičovského a pracovního života, vyšší porodnost, vyšší příjmy a životní úroveň domácností, jejich menší závislost na sociálních dávkách nebo lepší socializace a připravenost dětí na školu.
I přesto, že výnosy z dodatečných míst ve školkách jednoznačně převyšují náklady na jejich provoz, nedostatek míst ve školkách dlouhodobě přetrvává. Příčin je vícero. Řada obcí nesleduje demografické trendy a kapacity školek řádně neplánuje. Náklady na výstavbu školek hradí obecní rozpočty, zatímco z výnosů těží především veřejné rozpočty celostátní. Byť jsou investiční náklady poměrně nízké, rozložené do dlouhých desítek let provozu školek, pro obecní rozpočty jsou v daném okamžiku příliš vysoké (dotace je velmi těžké získat; pro vedení většiny obcí je myšlenka zadlužení obtížně přijatelná).
Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.
Kontakt:
Klára Kalíšková, klara.kaliskova@cerge-ei.cz
Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz
Jiří Slabý, jiri.slaby@cerge-ei.cz
Přečtěte si také
- Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
- Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
- Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
- Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
- Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
- V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
- Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
- Jak se vzala voda na Zemi?
- Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
- Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.