Zahlavi

Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky

16. 12. 2024

Vědcům z Fyzikálního ústavu AV ČR se podařil další významný krok ve výzkumu fenoménu zvaného altermagnetismus. Magnetické uspořádání v jednom z altermagnetů dokázaly první přímé mikroskopické snímky. Výsledky přelomové studie uveřejnil v prosinci vědecký časopis Nature. „Vynaložené úsilí se vyplatilo, protože vidět znamená věřit,“ říká koordinátor týmu Tomáš Jungwirth. Prezentované snímky představují milník, který by měl iniciovat rozsáhlý experimentální výzkum altermagnetů a vývoj zařízení IT budoucnosti.

Pražští výzkumníci spolupracovali na aktuální studii se svými kolegy z Velké Británie, Švédska, Švýcarska a Německa. Použitá mikroskopie s vysokým rozlišením je dostupná pouze na nejmodernějších měřicích zařízeních na synchrotronech a kromě experimentálních dovedností vyžaduje přípravu vysoce kvalitních vzorků a detailní teoretické znalosti altermagnetismu. 

Mikroskopické snímky znázorňují uspořádání střídajících se severních a jižních magnetických pólů v krystalu teluridu manganatého (MnTe). Tento materiál věda dříve považovala za antiferomagnet, protože magnetická pole na sousedních atomech manganu míří opačně a kolem materiálu nevytvářejí vnější magnetické pole.

Vědci ale na synchrotronu naměřili tzv. pásové struktury (mapy, které se používají k popisu vlastnosti elektronů v krystalech), s jejichž pomocí dokázali, že navzdory absenci vnějšího magnetického pole jsou elektronické stavy v MnTe silně spinově rozštěpené.

Ukázalo se, že škála a tvar spinového štěpení neodpovídají ani antiferomagnetu, ani feromagnetu, ale patří do nové, altermagnetické větve magnetických materiálů. (Více o tomto objevu ve studii z února 2024 taktéž v časopise Nature, případně v tiskové zprávě).

„V aktuálním článku náš tým se spolupracovníky ukazuje mikroskopické obrazy uspořádání střídajících se severních a jižních magnetických pólů v MnTe v reálném prostoru,“ dodává Dominik Kriegner z Fyzikálního ústavu AV ČR. Vědci tak přinesli důkaz altermagnetismu přímou mikroskopickou metodou, která navazuje na zmíněný předchozí článek.

Různé druhy magnetismu
„Altermagnety kombinují přednosti feromagnetů a antiferomagnetů, které byly považovány za principiálně neslučitelné, a navíc mají také další jedinečné přednosti, jež se v ostatních větvích nevyskytují,” vysvětluje Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR. O různých druzích magnetismu a o výzkumné cestě týmu kolem Tomáše Jungwirtha jsme psali v popularizačním časopise A / Magazín 4/2023.

Nový svět pro IT technologie
Magnetizace ve feromagnetech nabízí řadu fyzikálních jevů, které se používají mimo jiné pro výrobu vestavěných paměťových bitů v pokročilých integrovaných obvodech. Spintronická technologie doplňuje polovodičové bity v procesorových čipech. Altermagnetická spintronická zařízení mají potenciál řádově zvýšit výkon a snížit energetickou náročnost současných informačních technologií budoucnosti.

Před vlastními experimentálními objevy zveřejnil od roku 2020 tým z Fyzikálního ústavu AV ČR spolu se svými spolupracovníky sérii článků teoreticky identifikujících a popisujících novou větev altermagnetických materiálů. Kromě spintroniky upoutala předpověď altermagnetismu pozornost v mnoha oborech fyziky kondenzovaných látek, přičemž za poslední dva roky vědci z celého světa zveřejnili více než pět set studií navazujících na původní práce týmu z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Velká věda není sólo projekt
Přestože získat grant Evropské výzkumné rady ERC Advanced grant se daří přibližně jednomu procentu vědců v Evropě, Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR obstál ve velké mezinárodní konkurenci už podruhé (poprvé v roce 2010). Na projekt Altermagnetismus a spintronika bez magnetizace a relativity získal v roce 2023 maximální možnou podporu ve výši 2,5 milionu eur (v přepočtu přes 61 milionů korun).

O svých osobních zásluhách ale příliš mluvit nechce. Rozhodující podle něj není snaha jednotlivce, ale práce celého týmu. ERC grant navíc není jedinou větší finanční podporou, na kterou tým dosáhl.

„Kolegyně Helena Reichlová získala významnou podporu k založení centra Dioscuri iniciovaného Společností Maxe Plancka a dva velké granty dostal také Dominik Kriegner – JUNIOR STAR od Grantové agentury ČR a prémii Lumina quaeruntur od Akademie věd," říká Tomáš Jungwirth. 

„Každý z těchto grantů je kamínkem do mozaiky financování naší vědecké práce. Díky nim jsme v mimořádně dobré situaci, umožňují nám svobodně pracovat na tom, co chceme rozvíjet,“ dodává vědec s tím, že další velkou podporu přináší také významný grant z operačního programu Jan Amos Komenský.   

Tomáš Jungwirth
V roce 1991 vystudoval Tomáš Jungwirth fyziku na Univerzitě Karlově, kde o šest let později absolvoval také doktorské studium. Jako doktorand a postdoktorand získával zkušenosti na americké Indiana University (1994–1995 a 1997–1999) a v letech 2000–2004 působil jako vědecký pracovník na University of Texas. Na začátku nového milénia se vrátil do České republiky a stal se seniorním vědeckým pracovníkem Fyzikálního ústavu AV ČR. Od roku 2007 v něm vede oddělení spintroniky a nanoelektroniky. Zároveň je od roku 2004 profesorem na britské univerzitě v Nottinghamu. Je držitelem Akademické prémie (2008), ceny Neuron (2018) a ceny ministra školství (2020), 24. listopadu 2024 obdržel Národní cenu vlády Česká hlava. (CC)

Letošní vědecké články vědců z Fyzikálního ústavu AV ČR a jejich kolegů o altermagnetismu:

Amin, O.J., Dal Din, A., Golias, E. et al. Nanoscale imaging and control of altermagnetism in MnTe. Nature 636, 348–353 (2024). doi.org/10.1038/s41586-024-08234-x

Krempaský, J., Šmejkal, L., D’Souza, S.W. et al. Altermagnetic lifting of Kramers spin degeneracy. Nature 626, 517–522 (2024). https://doi.org/10.1038/s41586-023-06907-7

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: René Volfík (Fyzikální ústav AV ČR), Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Na úvodní fotografii jsou
Libor Šmejkal z Univerzity Johannese Gutenberga, Peter Wadley z Nottinghamské univerzity a Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie označená CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce