Vratislav Doubek získal Cenu Rudolfa Medka, zkoumá česko-ruské vztahy
09. 09. 2024
Historik Vratislav Doubek z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR převzal 5. září 2024 Cenu Rudolfa Medka za výzkum a interpretaci česko-ruských vztahů, zejména českého pohledu na ruskou realitu, a dále za popularizaci témat spojených s českou státností a se vznikem Československé republiky v roce 1918. Ceremoniál se konal za účasti ministra kultury Martina Baxy v pražském Klementinu.
Cenu Rudolfa Medka uděluje Slovanská knihovna a spolek Ruská tradice. Laureáty ceny se stávají badatelé, kteří se věnují dějinám střední a východní Evropy, a také osobnosti vědy a kultury různého profesního zaměření zabývající se česko-ruskými (resp. československo-sovětskými) vztahy ve 20. století. Mezi tématy, jimž cena věnuje pozornost, se objevuje činnost československých legií v Rusku, protinacistický odboj, moderní dějiny Podkarpatské Rusi či podpora demokracie ve střední a východní Evropě.
„Ocenění letos udělujeme historiku Vratislavu Doubkovi. Při rozhodování jsme akcentovali zejména jeho precizní monografie analyzující český pohled na Rusko a zkoumající česko-ruské vztahy v 19. a 20. století. Cenný je jeho podíl na edici několika svazků spisů T. G. Masaryka, především Masarykovy korespondence s východními Slovany,“ charakterizuje práci laureáta ředitel Slovanské knihovny Lukáš Babka a dodává, že podstatná je také badatelova pedagogická činnost, která inspirovala ke studiu východoevropských dějin celou řadu studentů: „Ostatně, sám jsem byl během studií přednáškami, precizností jejich přípravy a sugestivní interpretací Vratislava Doubka významně ovlivněn.“
Vratislavu Doubkovi předávl ocenění Martin Baxa.
Vratislav Doubek dlouhodobě působí na Filozofické fakultě UK a zároveň v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR. Mnoho let se zapojuje i do veřejných aktivit podporujících rozvoj demokratické občanské společnosti. Za jeho monografie, které korespondují se zaměřením Ceny Rudolfa Medka, jmenujme knihy T. G. Masaryk a česká slovanská politika 1882–1910 (1999), Česká politika a Rusko (2004) nebo Česká politika a (východní) vystěhovalectví 1848–1922 (2012).
Rudolf Medek (1890–1940) byl český básník, prozaik, dramatik, voják a čelný představitel prvního československého odboje. Působení v československé legii v Rusku se mu stalo inspirací pro literární tvorbu. Dnes Cena, udělovaná od roku 2008, připomíná též odkaz syna Rudolfa Medka Ivana (1925–2010), pod jehož osobní záštitou byla zřízena.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Národní knihovny ČR
Foto: Národní knihovna ČR
Přečtěte si také
- Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocenil mladé vědecké naděje
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Komeniolog Martin Steiner z Filosofického ústavu získal Medaili Josefa Hlávky
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.