Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
23. 10. 2024
Vstupte do světa špičkové vědy prostřednictvím čočky fotoaparátu. Výstava toho nejlepšího z posledních dvou ročníků soutěže Věda fotogenická, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR pro své zaměstnance, je k vidění ve dvoraně Poslanecké sněmovny PČR na Malostranském náměstí v Praze. Vernisáž se uskutečnila ve středu 23. října 2024, záštitu nad akcí převzala 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová. Slavnostního odpoledne se zúčastnily také předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, členka Akademické rady a předsedkyně odborné poroty fotosoutěže Markéta Pravdová a další hosté.
Projekt Věda fotogenická se zaměřuje na zachycení krásy a estetiky špičkového výzkumu a vědecké práce. Soutěž je určena pro všechny zaměstnance Akademie věd ČR, kteří prostřednictvím svých fotografií nabízejí jedinečný pohled na vědecké objevy, experimenty a každodenní život vědců.
Fotografie dokládají, že věda není jen o číslech a datech, ale také o kreativitě, vášni a estetickém vnímání světa. Každý snímek je svědectvím o tom, jak vědci objevují nové horizonty a překonávají překážky ve svém úsilí o poznání.
Vernisáž zahájily (zleva): Markéta Pravdová, Věra Kovářová a Eva Zažímalová. (CC)
„Soutěž ukazuje, že věda není pouze záležitostí teoretických výpočtů, laboratorních pokusů nebo odborných publikací, ale že má i estetickou hodnotu. Vědecké experimenty, výzkumné procesy a pozorování přírodních jevů totiž mnohdy generují úchvatné obrazy, které v sobě mají nejen poznání, ale i krásu,“ uvedla na vernisáži předsedkyně Eva Zažímalová.
V roce 2023 oslavila fotosoutěž jednu dekádu existence. „Během deseti let konání přišlo celkem dva a půl tisíce fotek a zapojilo se více než sedm stovek zaměstnanců,“ řekla členka Akademické rady Markéta Pravdová. K výročí vydali organizátoři publikaci Cesta vědy ve fotografiích 2014–2023.
U zrodu soutěže stáli Lenka Vostrá a Michael Komm z Fóra Věda žije! Organizaci soutěže má na starosti Středisko společných činností AV ČR. Každý rok vzniká z vybraných snímků reprezentativní kalendář a fotografie jsou k vidění na výstavě v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
Vítězná fotografie hlavní kategorie z roku 2023 nese název Životní forma železa; autorem je Dušan Tichoň z Ústavu fyziky materiálů AV ČR.
Výstava v prostorách Poslanecké sněmovny není veřejně přístupná, určena je primárně pro poslance a zaměstnance sněmovny.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Věda fotogenická
Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
- Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
- Akademie věd rozšířila podporu pro zaměstnance, pořádá příměstské tábory
- Grantová agentura ČR hledá hodnotitele pro projekty základního výzkumu
- Věda může státu pomoct s řešením recidivy či korupce, ukázalo setkání CETAV
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.