Zahlavi

Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows

04. 11. 2024

Česko ožívá vědou. Celý první listopadový týden mohou lidé navštívit vědecké laboratoře, poslechnout si přednášky, zhlédnout výstavy i filmy a nechat se vtáhnout do debat s odborníky. Festival Týden Akademie věd ČR nabízí program pro všechny a zdarma. Na některé akce je nutná registrace. Koná se od pondělí 4. listopadu do neděle 10. listopadu 2024 ve více než dvacítce obcí v celé České republice. Popularizační událost dnes slavnostně zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

V pozici předsedkyně AV ČR zahajovala letošní Týden Akademie věd ČR naposledy, v prosinci zvolí delegáti Akademického sněmu nového předsedu. „Za těch osm let, co jsem předsedkyní Akademie věd jsme ušli v popularizaci obrovský kus cesty. Postupně jsme se učili, jak srozumitelně a lépe prezentovat laikům, co vlastně děláme, proč to děláme a k čemu je to dobré,“ uvedla Eva Zažímalová. Obrovskou zásluhu na tom, že se to daří, mají podle ní vědkyně a vědci z pracovišť i organizátoři popularizačních akcí, kteří svou práci dělají s velkým nadšením a nasazením.

Eva Zažímalová
Předsedkyně poděkovala všem, kdo se na organizaci festivalu podílejí a zasadila poslední symbolický dílek do skládačky puzzle příprav události. 

Hosty slavnostního zahájení pozdravila také první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Věra Kovářová. „Žijeme ve složité době, kdy mnoho lidí přestává důvěřovat vědě a vědcům. Zpochybňována jsou i změřená a naprosto nesporná fakta. Leckdo nad tím mávne rukou, že to není nový jev a že se to dělo vždy. Ale naše současnost je přeci jen jiná,“ řekla.

Cestou ke změně je podle ní informovat veřejnost, ale také se nepřestávat divit nad krásami a rozmanitostmi světa. „Nebojme se ukázat nejistotu, pochybnost a ohromení. Opakujme častěji, že náš svět je nekonečně rozmanitý a  obdivuhodný a že i věda nad ním stojí u vytržení a úžasu. Přiznávejme hlasitěji, že základem vědy jsou pochybnosti a bez nich není možné objevit nic nového,“ dodala Věra Kovářová.

Věra Kovářová
Hosty slavnostního zahájení Týdne AV ČR pozdravila první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Věra Kovářová.

Jaderná fúze srozumitelně
Důležitost srozumitelného přibližování složitých témat odráží i volba letošního laureáta ceny za popularizaci. Z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové ji převzal Slavomír Entler z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Jeho doménou je vysvětlování jaderné fúze. Mimořádně úspěšné jsou zejména jeho online přednášky. Jednu z největších sledovaností má přednáška právě z loňského ročníku Týdne Akademie věd ČR, která nesla název Fúzní elektrárny – současný stav vývoje (více než 227 tisíc zhlédnutí).

Slavomír Entler se podílel také na realizaci unikátního modelu tokamaku COMPASS-U pro expozici AV ČR na výstavě EXPO 2020 a k tokamaku vytvořil virtuální prohlídky a LEGO model. Popularizačním aktivitám se věnuje nad rámec své běžné vědecké práce – zabývá se vývojem senzorů magnetického pole pro fúzní reaktory a přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské a Fakultě strojní ČVUT.

Slavomír Entler
Letošním laureátem Ceny předsedkyně Akademie věd za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je Slavomír Entler z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Program pro děti, studenty i dospělé
Program Týdne Akademie věd pro jednotlivé vědní oblasti představili při zahájení jejich zástupci. Za oblast neživých věd Prokop Závada z Geofyzikálního ústavu AV ČR, za oblast živých věd Michaela Švarcová z Mikrobiologického ústavu AV ČR a za oblast humanitních věd Pavla Růžičková z brněnského Archeologického ústavu AV ČR.  

A co bychom mohli z bohatého prgramu vybrat? Například v Olomouci lze navštívit pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR, které se zasloužilo o přečtení dědičné informace pšenice, ječmene, žita, hrachu a dalších druhů rostlin. V Brně se návštěvníci při exkurzi v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR dozvědí, co se dá zjistit ze satelitních a leteckých dat nebo třeba k čemu se používá izotopová analýza. Své laboratoře otevírá také brněnský Biofyzikální ústav AV ČR.

Pro zvídavé děti si program připravili vědci v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v Ústavu chemických procesů AV ČR nebo v Knihovně Akademie věd. 

budově Akademie věd ČR na Národní bude k dispozici hned několik zajímavých přednášek, k vidění je zde i pět minivýstav a v Galerii věda umění interaktivní Cesta do historie.

Zahájení Týdne Akademie věd ČR
Slavnostní zahájení Týdne Akademie věd ČR se odehrálo v pondělí 4. listopadu 2024 v Knihovně Akademie věd ČR.

Debaty s vědci aneb ptejte se
Kdo má rád interaktivnější přístup k informacím, může navštívit několik debat. Vědci se budou zájemcům věnovat během akce Zeptej se vědce!, a to po loňském velkém úspěchu ve dvou termínech.

O klimatické krizi budou ve středu 6. listopadu v sále kina Přítomnost v Praze debatovat Pavel Krč z Ústavu informatiky AV ČR, Kamil Vlček z Fyziologického ústavu AV ČR a Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Téma toxicita kolem nás pak o den později, ve čtvrtek 7. listopadu, rozeberou Táňa Závodná z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.

Přijďte na podcast
Návštěvníci se mohou zúčastnit také živého nahrávání dvou podcastů. Jitka Kostelníková vyzpovídá v Podcastu Akademie věd Julii Chytilovou a Michala Bauera z CERGE-EI a FSV UK, jejichž výzkum se pohybuje na rozhraní ekonomie a psychologie. Podcast se za přítomnosti diváků bude natáčet v úterý 5. listopadu v podvečer v Národohospodářském ústavu AV ČR v ulici Politických vězňů v Praze.

Koho zajímá chemie, může se přijít podívat na živé natáčení podcastu CHEmic s Veronikou Sedláčkovou, které je naplánováno na úterý 5. listopadu v 18 hodin v budově Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR na Flemingově náměstí v Praze. Vystoupí v něm Lubomír Rulíšek, který se věnuje výzkumu proteinů, a Pavel Majer, který je úspěšný ve vývoji látek s protirakovinnými účinky.

Zájemci se můžou také zúčastnit živého natáčení rozhovoru do pořadu Českého rozhlasu Leonardo Plus.

Otevřená věda slaví 20 let
Jak uvedla předsedkyně AV ČR při slavnostním zahájení, součástí Týdne AV ČR bude také závěrečná konference Otevřené vědy – programu vědeckých stáží pro středoškoláky, který letos slaví 20 let. „Na projekt Otevřené vědy jsme obrovsky pyšní. Za uplynulých dvacet let už jím prošly více než dvě tisícovky studentů, kterým se věnují nadšení lektoři, mnohdy ve svém volném čase, protože v tom vidí velký smysl," řekla.

O svých zkušenostech s tímto programem na zahájení promluvili Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu AV ČR, Olga Zimmermannová z Fyziologického ústavu AV ČR a členka Akademické rady Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Týden Akademie věd ČR koordinuje Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR. Na organizaci festivalu se podílejí všechna pracoviště Akademie věd ČR.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Josef Landergott, Akademie věd ČR

Licence Creative Commons  Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

DSC_5191

DSC_5191

DSC_5218

DSC_5218

DSC_5227

DSC_5227

DSC_5228

DSC_5228

DSC_5237

DSC_5237

DSC_5251

DSC_5251

DSC_5255

DSC_5255

DSC_5283

DSC_5283

DSC_5290

DSC_5290

DSC_5299

DSC_5299

DSC_5307

DSC_5307

DSC_5308

DSC_5308

DSC_5330

DSC_5330

DSC_5333

DSC_5333

DSC_5346

DSC_5346

DSC_5350

DSC_5350

DSC_5365

DSC_5365

DSC_5372

DSC_5372

DSC_5384

DSC_5384

DSC_5402

DSC_5402

DSC_5410

DSC_5421

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce