Zajímavosti z výzkumu v 19. přednáškovém cyklu Akademických půlhodinek
08. 10. 2024
Jak fungují biologické hodiny? Jak se správně provádí první pomoc? Kolik nakažených klíšťat se vyskytuje v českobudějovické Stromovce či jací angličtí diplomaté působili v českých zemích v době českého stavovského povstání? Tato a další témata přináší nový, v pořadí devatenáctý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky. Ten společně již jedenáctým rokem připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem osmi přednáškách představí odborníci z obou institucí zajímavá témata z přírodních i humanitních věd. Podzimní cyklus začíná 9. října a přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.
V přednáškách jihočeští odborníci z obou institucí informují o novinkách z výzkumné práce, ale také komentují aktuální dění či vysvětlují různé zákonitosti ze svých oborů. Hned v první přednášce se představí host přednáškového cyklu Petr Kolban, soudce okresního soudu, který se věnuje trestním kauzám. Povídat bude o úskalích i pozitivech této profese a bude posluchačům odpovídat na vše, co je v této oblasti zajímá.
Akademické půlhodinky se poprvé představily na podzim 2013 a od té doby si už našly věrné posluchače z řad široké veřejnosti. Odborníci přibližují svá témata tak, aby jim porozuměl každý laik. Jak sám název napovídá, přednášky trvají přibližně 30 minut, po skončení pak mají možnost návštěvníci klást své dotazy přednášejícímu.
Program 19. cyklu Akademických půlhodinek:
- 9.10. Petr Kolban: Soudce, ten tvrdej chleba má
- 16.10. Aleš Buček: Termiti a paraziti - proč zkoumáme hmyz, který u nás nežije
- 23.10. Martina Hrušková: Otazníky pěstounství
- 30.10. Václav Brabec: Odhalování funkce biologických hodin pomocí genového inženýrství
- 6.11. Pavel Král: Angličtí diplomaté a zpravodajci v českých zemích v době českého stavovského povstání (1618-1620)
- 13.11. Jan Kamiš: Klíšťata ve Stromovce - kde číhá skutečné riziko nákazy?
- 20.11. Martina Hrušková: Novinky v první pomoci a účinnost resuscitace
- 27.11. Ivan Kulich: Rychlé reakce pomalých rostlin
Anotace přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/7379-akademicke-pulhodinky-19-cyklus/
Kontakt:
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- ÚOCHB se rozšiřuje za oceán a otevírá pobočku v americkém Bostonu
- Fórum Dějiny ve veřejném prostoru se zaměří na proměny vztahu k minulosti
- Na obloze můžeme pozorovat nejvýraznější kometu od roku 1997
- Rychlejší a účinnější léčba závažných chorob díky vědcům z ÚOCHB AV ČR
- Festival Týden AV ČR ukáže zákulisí pracovišť, nejnovější výzkum i současné výzvy
- Dostatek potravin, kosmický výzkum a tvorba veřejných politik
- Mýty a fakty o Keltech a Germánech provede nový kurz. Zdarma
- Brno od pondělka hostí Podzimní školu elektronové mikroskopie
- Výzkum vědců z ÚOCHB AV ČR pomáhá vylepšovat účinky léčivých látek
- Česká veřejnost k adaptaci krajiny na dopady klimatické změny
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.