Zahlavi

Žena nalezla na Kutnohorsku více než 2000 stříbrných mincí z počátku 12. století

16. 05. 2024

Zhruba 900 let ležely pod povrchem, až je na zoraném poli zcela náhodou nalezla žena na procházce. Více než dvě tisícovky mincí původně spočívaly v keramické nádobě, nyní ležely roztroušené na půdě i pod ní. Odborníci považují středověký depot denárů z Kutnohorska za jeden z největších nálezů posledního desetiletí. Archeologové a historici nyní mince podrobí detailnějšímu zkoumání a následně poklad představí veřejnosti.

Mince pravděpodobně pocházejí z první čtvrtiny 12. století, z neklidné doby, kdy zuřily boje mezi členy přemyslovské dynastie o ovládnutí pražského knížecího stolce. Ve své době šlo zřejmě o obrovský obnos peněz; nelze vyloučit, že mohlo jít o hotovost připravenou pro vyplacení žoldu vojákům anebo válečnou kořist.

„Bohužel pro přelom jedenáctého až dvanáctého století postrádáme údaje o kupní síle, jistě šlo ale o obrovskou, pro obyčejného člověka nepředstavitelnou a současně i nedostupnou částku. Dá se srovnat s dnešní milionovou výhrou v jackpotu,“ přibližuje Filip Velímský z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Denáry
Během detektorové prospekce si archeologové všechna místa nálezu mincí průběžně označovali žlutými praporky.

Podoba mincí
Jedinečný nález středověkých mincí na Kutnohorsku čítá více než 2150 mincí, mezi nimiž odborníci zatím identifikovali ražby tří přemyslovských panovníků – krále Vratislava II. a knížat Břetislava II. a Bořivoje II. (cca 1085–1107).

„Mince byly s největší pravděpodobností vyraženy v pražské mincovně ze stříbra, které se do Čech tehdy dováželo,“ říká ředitelka Českého muzea stříbra v Kutné Hoře Lenka Mazačová. Vyrobené byly z mincovní slitiny, která vedle stříbra obsahuje také příměs mědi, olova a stopově dalších kovů. Určení této konkrétní skladby může pomoci zjistit i původ použitého stříbra.

Nejstarší české mince
Ukázka nejstarších českých mincí z knihy Františka Cacha

Kdy poklad uvidíme?
Odborníci si pochvalují přístup nálezkyně, která je o pokladu neprodleně informovala. Mohli se tak na místo dostavit bez zbytečného zpoždění a pustit se do práce. Mince roztroušené po poli hledali pomocí detektorů kovů a vše pečlivě zaznamenávali. Přesná dokumentace nálezové situace se potom hodí při zpracování předmětů.

Denáry projdou klasickým i rentgenovým snímkováním a spektrální analýzou, která stanoví jejich konkrétní materiálové složení. „Úkolem zaměstnanců muzea bude provést zápis všech součástí nálezu do sbírky, dále zajistit očištění jednotlivých mincí a případné restaurátorské zásahy, jejich nafocení pro publikační a propagační účely, numizmatické určení, včetně zpracování podrobného katalogu,“ vypočítává Lenka Mazačová.

Finálním záměrem je zpřístupnění mimořádného nálezu veřejnosti, a to v mincovní expozici muzea v Kutné Hoře. Jeho návštěvníci se budou moct pokladem potěšit možná už v létě příštího roku.  

Denáry
Nálezová situace depotu stříbrných mincí z přelomu 11. a 12. století, který na Kutnohorsku odkryli archeologové.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, na základě tiskové zprávy AV ČR
Foto: Archeologický ústav AV ČR, Praha

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce