Zahlavi

A / Magazín o krystalech, genetickém původu člověka a nebezpečných skalách

29. 06. 2023

Pohlédnout do nitra krystalu je možné více než 100 let, do nanorozměrů ale vědci pronikají až v poslední době. Poznání vnitřní struktury krystalů je důležité nejen pro určování minerálů, ale také v materiálových vědách a ve výzkumu a vývoji v oblasti medicíny a farmacie. Krystalografické metody zdokonalují ve Fyzikálním ústavu AV ČR.

titulka A krystaly
2/2023 (verze k listování)
2/2023 (verze ke stažení)

O krystalech pojednávají tři texty A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR (nástupce časopisu A / Věda a výzkum):

Krása neviditelného krystalu (str. 18) – o historii a současnosti krystalografického výzkumu ve Fyzikálním ústavu AV ČR s Václavem Petříčkem a Lukášem Palatinusem.

Diamanty (str. 26) – Diamant je jednou z krystalických forem uhlíku a patří k nejtvrdším nerostům na světě.

Jáchymov (str. 28) – Stříbrný důl, lágr i mineralogická perla Krušných hor. Tím vším je Jáchymov, dnes malé městečko v západních Čechách, ve středověku centrum těžby stříbra v českých zemích.

V časopise najdete i další témata:

Krimimýty (str. 32) – Kriminalita roste, tresty jsou nízké a všude kolem pobíhají delikventi, které jsme příliš brzy propustili z vězení: realita současné české společnosti? Skutečnost je přesně opačná. Přečtěte si o ní v článku pojednávajícím o výzkumu Evy Krulichové ze Sociologického ústavu AV ČR.

Mezi mateřstvím a vědou (str. 38) – Starořečtinu se začala učit už jako teenagerka. Pěkně po večerech, místo obcházení diskoték. Zanedlouho se vrhla i na řečtinu moderní – to když přes dopisovací klub poznala svého budoucího manžela. V jeho rodné zemi pak propadla byzantské kultuře. Rozhovor s Pavlou Drápelovou Gkantzios ze Slovanského ústavu AV ČR.

Tiší strážci krajiny (str. 46) – Nádech, výdech. Podobně jako my „dýchá“ i příroda okolo nás. Koloběh látek a energie mezi krajinou a atmosférou vytrvale sledují ostražité ekosystémové stanice. Tyčí se vysoko nad lesem, na louce, v mokřadu, ale třeba i uprostřed rýžoviště. Soustavu ekosystémových stanic provozuje u nás i jinde ve světě Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Pravlast lidstva za řekou Nil (str. 58) – Před více než 300 000 lety se v Africe vyvinul anatomicky moderní člověk. Odtamtud potom putoval do Asie a Evropy. Po jeho genetických stopách pátrá už více než čtvrtstoletí evoluční antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu AV ČR. Na svůj výzkum získal prestižní Akademickou prémii.

Padá skála, něco si přej (str. 64) – Hluk, který se ozval, nikdo neslyšel. K události totiž došlo v noci. Přímo na turistickou stezku spadlo 40 kubíků kamene. Co na skalním řícení zajímá odborníky? Zeptali jsme se Jiřího Adamoviče z Geologického ústavu AV ČR, který nás provedl národní přírodní rezervací Adršpašsko-teplické skály.

Všechna čísla A / Magazínu – oficiálního magazínu Akademie věd ČR i jeho předchůdce časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům, kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce