AV ČR finančně podpoří vědce, kteří míří s výsledky výzkumu do praxe
18. 10. 2023
Drátek, který se v těle pacienta sám rozloží, nové přístupy k léčbě rakoviny, vývoj látek hubících hmyz nebo technologie na výrobu levnějších paliv přeměnou metanu na metanol: v praxi potřebné a využitelné výsledky základního výzkumu. Jejich cestě z laboratoří ke konkrétní aplikaci v medicíně nebo průmyslu pomůže Program rozvoje aplikací a komercializace AV ČR a specialisté Centra transferu technologií AV ČR.
Program PRAK je nový koncept, jak podpořit vědce a vědkyně a usnadnit cestu jejich výzkumů do praxe. Akademická rada AV ČR prozatím schválila prvních deset projektů, kterým PRAK pomůže s přípravou pro vstup do komerční zóny.
„V České republice stále chybí systematičtější podpora transferu znalostí a technologií,“ říká místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová, která za tuto oblast v naší instituci odpovídá. „Perspektivním projektům v naší instituci chceme cestu k jejich praktickému uplatnění usnadnit a cíleně je podporovat,“ zdůrazňuje a dodává, že Centrum transferu technologií AV ČR od svého vniku roku 2016 s pracovišti řešilo mnohé transferové úkoly. „Programem PRAK vědcům ještě více dopomáhá, aby se mohli soustředit hlavně na svou práci.“
🔹 Drátek, který se v těle pacienta sám rozloží, nové přístupy k léčbě rakoviny, vývoj látek hubících hmyz nebo technologie na výrobu levnějších paliv přeměnou metanu na metanol: v praxi velmi potřebné a využitelné výsledky základního výzkumu.
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) October 3, 2023
🔹 Jejich cestě z laboratoří ke… pic.twitter.com/xcbP7q2cld
PRAK podpoří hlavně týmy, které se chtějí zaměřit na transfer výsledků výzkumu s vysokou úrovní technologie připravenosti. Z prostředků v řádech stovek tisíc korun tak mohou do konce tohoto roku financovat specializované odborné služby, marketingové materiály či výdaje spojené s návštěvou komerčních veletrhů a setkání. „PRAK je vhodný nástroj, kterým urychlíme přenos vědeckých poznatků do praxe. Umožňuje totiž financovat činnosti, na něž doposud pracoviště často neměla peníze,“ doplňuje vedoucí Centra transferu technologií AV ČR Martin Smekal.
Inspiraci hledali experti na transfer znalostí a technologií v zahraničí, například v konceptech OECD (TIP Knowledge Transfer and Policies) nebo v evropských vědeckých institucích.
„Smyslem hodnocení projektů je nejen vybrat nejlepší návrhy k financování, ale také poskytnout zpětnou vazbu, která pomůže žadatelům, aby zlepšili své budoucí návrhy,“ vysvětluje vedoucí oddělení řízení projektů TZT Centra Transferu technologií AV ČR Michal Beluský, který stál u zrodu ambiciózního programu.
„Další sadu projektů, které PRAK podpoří, vybereme na konci roku. Hledat budeme i nové zdroje finančních prostředků, abychom podpořili více projektů a umožnili také širší rozsah aktivit,“ uzavírá Martin Smekal.
Program PRAK aktuálně podpoří následující projekty:
- Nové přístupy v léčbě rakoviny pomocí cílení na metabolismus nádoru: Biotechnologický ústav AV ČR
- Založení spin-offu Ústavu termomechaniky AV ČR: Ústav termomechaniky AV ČR
- Nový způsob sanace bioticky napadených omítek zateplených fasád a jejich preventivní ochrana: Ústav anorganické chemie AV ČR
- Nanostrukturované katalyzátory pro chemický průmysl: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
- Katalyzátor umožňující přeměnu metanu na metanol: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
- Biodegradabilní dráty s využitím v implantátech: Fyzikální ústav AV ČR
- Metoda přímé kvantifikace patogenů ryb: Biotechnologický ústav AV ČR
- Vytvoření transgenního modelu miniprasat s genetickou mutací pro výzkum dědičného onemocnění sítnice: Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
- Insekticidní látky pro selektivní regulaci hmyzích škůdců: Biologické centrum AV ČR
- Ztracená architektura Mosulu/Lost Architektura of Mosul: Orientální ústav AV ČR
Více o transferu a fungování Centra transferu technologií AV ČR si přečtěte v rozhovoru s Martinem Smekalem nebo expertním stanovisku AVex.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
- Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
- Akademie věd rozšířila podporu pro zaměstnance, pořádá příměstské tábory
- Grantová agentura ČR hledá hodnotitele pro projekty základního výzkumu
- Věda může státu pomoct s řešením recidivy či korupce, ukázalo setkání CETAV
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.