Jak pomáhá českým vědcům Technologické centrum Praha v boji o ERC granty
13. 07. 2023
V letním dvojčísle interního e-časopisu AB / Akademický bulletin jsme otiskli reakci Technologického centra Praha na článek Hvězdné granty pro nejlepší z nejlepších, který vyšel v dubnovém vydání. Věnoval se grantům Evropské rady pro výzkum.
Celý text uzavírá konstatování: „Takzvaný národní kontakt pro ERC zajišťuje Technologické centrum Praha, které mimo jiné pořádá semináře a přednášky k problematice Evropské rady pro výzkum a jejích grantů.“ Stručné vyjádření naší dlouholeté snahy podporovat úspěšnost českých žadatelů o získání grantů ERC bychom chtěli rozvést. Věříme, že si to zaslouží.
Myšlenka letěla nebem
Příběh začal před mnoha lety v letadle na trase Brusel–Praha. Právě v něm se náhodou potkali Zdeněk Strakoš z Matematicko-fyzikální fakulty UK s Petrou Perutkovou (nyní Fedorovou) z Technologického centra AV ČR (v současnosti Technologické centrum Praha). Zdeněk Strakoš se tehdy z Bruselu vracel ze zasedání hodnoticího panelu Evropské rady pro výzkum.
„Náš rozhovor byl velmi zajímavý – z různých pozic jsme viděli situaci české vědy a její vztah k tehdy teprve začínající aktivitě ERC velmi podobně. Tým okolo Petry v Technologickém centru, která byla národním kontaktním bodem pro granty ERC a Akce Marie Skłodowska-Curie, se od počátku snažil o co největší informovanost a zapojení vědců z České republiky do aktivit ERC a přemýšlel nad domácími překážkami, které tomu brání,“ popisuje Zdeněk Strakoš setkání pro publikaci 25 let Technologického centra AV ČR.
Z dalších navazujících setkání a rozhovorů Zdeňka Strakoše a týmu Technologického centra AV ČR vzešla snaha o vytvoření promyšleného systému navazujících akcí k podpoře žadatelů o granty ERC.
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a ředitel Technologického centra Praha Karel Klusáček podepsali v březnu memorandum o spolupráci institucí.
Jak funguje komunita ochotných lidí
Snaha se postupně opravdu naplnila s pomocí expertiz Univerzity Karlovy a Technologického centra jako organizátora akcí. Celý systém podpořili také ti, kteří již dříve grant ERC získali či o něj žádali v minulých letech, a též hodnotitelé, jež přispěli zkušenostmi z panelů. Vznikla tak nezištně pomáhající komunita vědců a vědkyň, kteří tuto podporu chápali jako přínos pro českou vědu bez ohledu na jejich institucionální příslušnost.
Každoročně na podzim pořádá Technologické centrum Praha jako národní kontaktní místo Národní informační den určený pro potenciální žadatele. Na něj navazuje ucelený systém workshopů pro ty, kteří se rozhodnou podat žádost o grant do některé z nejbližších výzev.
Na prvním workshopu uchazeči představují myšlenku, na které má jejich projekt ERC stát. V dalším kroku se seznamují se skutečnou žádostí, kterou dá k dispozici některý z vědců, který už grantovou žádost podával a může se tak podělit o své zkušenosti. Workshop je početně omezen pro práci v malých skupinách. Potenciální žadatelé si zde zkusí „hodnotit“ žádost a zároveň sbírají zkušenosti, jak ji nejlépe napsat. Na poslední setkání jsou zváni ti, kteří již žádost píší. Podmínkou účasti je zaslat připravenou žádost, aby ji mohli hodnotitelé na workshopu posoudit a dát žadateli/žadatelce zpětnou vazbu. Pro ty, kteří postoupili do druhého kola a byli pozváni na pohovor s členy hodnoticího panelu, se organizuje cvičný pohovor – takzvané Mock Interview. Jde o simulaci obhajoby projektu před pozvanými experty, hodnotiteli i řešiteli projektů Evropské rady pro výzkum.
Společná deklarace
Mnohaleté, výše popsané úsilí o podporu žadatelů, formulované v dokumentu Účast ČR v soutěžích o granty Evropské výzkumné rady (ERC): Strategická doporučení pro podporu žadatelů o granty ERC na institucionální a národní úrovni autorů Zuzany Čapkové, Petry Fedorové a Zdeňka Strakoše z roku 2020 vyústilo i ve formální ustavení expertní skupiny a přijetí Společné deklarace Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.
Podpora excelentního výzkumu je také jedním z bodů nedávno uzavřeného memoranda mezi Technologickým centrem Praha a Akademií věd ČR. Uvedené aktivity přinášejí ovoce a Česká republika získává stále více grantů. Jen v programu Horizont Evropa byla ve spolupráci s expertní skupinou poskytnuta asistence 44 předkladatelům projektových návrhů ERC, kteří se účastnili specializovaného školení, případně cvičného pohovoru.
Z analýzy výsledků výzvy ERC Starting grant za rok 2021 vyplývá, že z 55 žadatelů za ČR uspělo šest a všichni se účastnili workshopů, případně cvičných pohovorů pořádaných Technologickým centrem Praha ve spolupráci s expertní skupinou. Také všechny tři úspěšné žadatelky z výzvy ERC Starting grant v roce 2022 tuto možnost využily.
Text: Michaela Blšťáková s přispěním Lyudmyly Tysyachny, Technologické centrum Praha
Foto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Debaty o genderové rovnosti a inkluzivitě se odehrály pod taktovkou NKC
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Dotkni se historie. V online laboratoři HistoryLab žáci poznávají minulost
- Čistou vědou lodní trup nevyčistíš. S aplikací výzkumu nám pomůže program PRAK
- Životní forma železa. Jak vznikal vítězný snímek Vědy fotogenické
- Patrik Španěl: Jak otevřeně publikuje Akademie věd ČR
- Z laboratoře až k záchraně životů. S aplikací výsledků pomáhá program PRAK
- Jiří Chýla: O čem nemá exministr Plaga ani tušení
- Syndrom podvodnice: Nestyďme se mluvit o pocitech nedostatečnosti
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.