Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
04. 10. 2024
Středověké a raně novověké textilie z Pražského hradu dokládají nejen vysokou úroveň dobové textilní produkce. Nejvýznamnější sbírku archeologických tkanin v Česku, jež je spojena s konkrétními historickými osobnostmi, přibližuje česko-anglická publikace Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě. Monografie si 3. října 2024 odnesla z Cen Nakladatelství Academia titul kniha roku a stala se tím jejich absolutním vítězem.
Jaké látky tvořily pohřební roucho císaře Karla IV. a co vypovídají o bohatství jeho dvora? I na tyto otázky odpovídá publikace Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě s podtitulem Památky po českých panovnících, jejich rodinných příslušnících, světcích a církevních hodnostářích. Monografie se stala knihou roku Nakladatelství Academia a zároveň zvítězila i v kategorii původní vědecká nebo populárně-naučná práce.
Autorkami vítězné publikace, kterou vydalo Nakladatelství Academia a Archeologický ústav AV ČR v Praze, jsou Helena Březinová a Milena Bravermanová z pražského Archeologického ústavu AV ČR a textilní technoložka Jana Bureš Víchová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Cenu převzaly (zleva) dcera Heleny Březinové Klára, Jana Bureš Víchová a Milena Bravermanová.
Cenu za knihu roku a křišťálovou plastiku z dílny sklářského mistra Jana Exnara předávala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, pro níž měla vítězná publikace i osobní rovinu: „Jedna z autorek knihy, Milena Bravermanová, je dcerou mého školitele z doktorského studia,“ poznamenala. „Je neuvěřitelné a krásné přebírat cenu právě od Evy Zažímalové. Když dělala doktorát, chodila k mým rodičům,“ vzpomněla Milena Bravermanová. Ocenění pro ni tak propojilo odbornou práci a osobní život.
Práce na knize trvaly podle autorek asi pět let. Jaké příběhy se za ní skrývají, se dočtete v článku Příběhy zašité v minulosti v oficiálním časopise Akademie věd ČR A / Magazín.
Překlad O duši
Za překlad vědecké nebo populárně naučné práce si cenu z ceremoniálu odnesl ředitel Filosofického ústavu AV ČR Petr Kitzler, jenž do češtiny přeložil spis O duši od Tertulliana, jednoho z nejobtížněji přeložitelných autorů píšících v latině. Jeho práce jsou totiž plné rétorických figur či slovních hříček.
Slovník osobností emigrace
V kategorii slovník nebo encyklopedická publikace zvítězila práce Dany Haškové a kolektivu autorů Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu. Biografický slovník letos získal také hlavní cenu v soutěži Slovník roku 2022–2023. Dana Hašková ze Slovanského ústavu AV ČR upozornila, že práce na knize, jež na 752 stranách připomíná přínos lidí, kteří uprchli před válkou, začala v roce 2011. „Tehdy nás nenapadlo, že až kniha vyjde, bude téma tak aktuální.“
Vizuálně lákavá Apokalypsa
Výtvarným zpracováním odbornou porotu nejvíce zaujalo dílo „… a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích s grafickou úpravou Terezy Hejmové a Adély Svobodové ke stejnojmenné výstavě v Plzni, a potvrdilo tak své letošní vítězství v kategorii katalogů v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2023.
Cena poroty a nejprodávanější kniha
Cenu poroty získal Jan Makovský z Filosofického ústavu AV ČR za knihu Markýz de l’Hospital a Analýza nekonečně malých.
Nejprodávanější knihou roku se už podruhé stala publikace Dějiny lidí Martina Rychlíka, loňský vítěz soutěže Magnesia Litera v kategorii publicistika.
V 16. ročníku Cen Nakladatelství Academia o ocenění bojovalo 43 publikací vydaných v roce 2023 v Academia nebo v pracovištích Akademie věd ČR. Vítěze vybírala desetičlenná porota v čele s fyzikem a vysokoškolským pedagogem Ivo Krausem.
Ceremoniálem provázel ředitel nakladatelství Jiří Padevět.
Studentská soutěž
Na ceremoniálu Cen Nakladatelství Academia se tradičně předávají i ceny Studentské soutěže Nakladatelství Academia. Ve 12. ročníku vybírala porota z magisterských prací obhájených mezi 1. listopadem 2022 a 31. říjnem 2023.
V kategorii humanitní a společenské vědy zvítězila Denisa Michalinová s prací Světlo jako médium. Umělé světlo v českém výtvarném umění od 90. let po současnost obhájenou na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vítězem ve vědách o živé přírodě a chemických vědách se stal Jan Faltejsek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s prací Makrocykly a komplexace velkých iontů kovů. V kategorii vědy o neživé přírodě nejvíce zaujala porotu práce Doporučovací systém pro zobrazení aktuálních zpráv a článků Patrika Müllera obhájená na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity.
Porota vybírala z 43 magisterských prací. Vítězné práce vyjdou knižně do jednoho roku pod hlavičkou Nakladatelství Academia, výtisky si studenti převezmou na příštím vyhlášení Cen Nakladatelství Academia.
Předávání se konalo v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
Ceny Nakladatelství Academia v jednotlivých kategoriích:
Kniha roku: Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě – Milena Bravermanová, Helena Březinová, Jana Bureš Víchová
Nejprodávanější kniha roku 2023: Dějiny lidí – Martin Rychlík
Cena poroty: Markýz de l'Hospital a Analýza nekonečně malých – Jan Makovský
Původní vědecká nebo populárně-naučná práce: Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě – Milena Bravermanová, Helena Březinová, Jana Bureš Víchová
Překlad vědecké nebo populárně-naučné práce: Petr Kitzler za překlad Tertullianova spisu O duši
Slovník nebo encyklopedická publikace: Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu – Dana Haškova a kol.
Výtvarné zpracování: Tereza Hejmová a Adéla Svobodová za grafickou přípravu knihy „… a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ Apokalypsa a umění v českých zemích
Vítězné práce Studentské soutěže Nakladatelství Academia:
Humanitní a společenské vědy: Světlo jako médium. Umělé světlo v českém výtvarném umění od 90. let po současnost – Denisa Michalinová (Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích)
Vědy o živé přírodě a chemické vědy: Makrocykly a komplexace velkých iontů kovů – Jan Faltejsek (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy)
Vědy o neživé přírodě: Doporučovací systém pro zobrazení aktuálních zpráv a článků – Patrik Müller (Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity)
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Soňa Pokorná
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Komeniolog Martin Steiner z Filosofického ústavu získal Medaili Josefa Hlávky
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Akademie věd zabodovala v soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Mít štěstí na lidi a tým okolo sebe. Akademie věd ocenila pětici osobností
- Fyzik Tomáš Jungwirth je navržený na Národní cenu Česká hlava za rok 2024
- Čtyři badatelé, kteří posouvají hranice vědy, převzali oborové medaile AV ČR
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.