#LÉTO S AV ČR: Vzhůru za hvězdami do ondřejovské observatoře
01. 07. 2021
Dominantou kopce Žalov nad obcí Ondřejov je již více než sto let kopule místní hvězdárny. Observatoř dodnes patří k nejdůležitějším vědeckým pracovištím ve svém oboru v Evropě a střeží dvoumetrový zrcadlový dalekohled, největší v Česku. Pozorováním Slunce a dalších hvězd, meziplanetární hmoty či vysokoenergetických objektů ve vesmíru se tu zabývají vědci z Astronomického ústavu AV ČR. A rozhodně nezapomínají na návštěvníky, pro něž pravidelně pořádají prohlídky, vzdělávací akce či komentované pozorování nebeských úkazů. Samotný areál s parkem je volně přístupný.
Když se Josef Jan Frič, syn revolucionáře Josefa Václava a vnuk vlastence Josefa Františka, toulával krajinou kolem sázavských meandrů, obracel svůj zrak častokrát vzhůru ke hvězdám. Astronomie byla jeho velkým koníčkem, svou profesní kariéru ovšem zasvětil podnikání – zařídil si s bratrem na Vinohradech malou továrnu na měřicí přístroje, vyráběl sacharometry pro cukrovary, barometry a časem i geodetické přístroje. V roce 1897 mladší bratr Jan Ludvík zemřel a Frič se rozhodl, že na jeho památku vybuduje českou vědeckou hvězdárnu.
Josef Jan Frič na místě budoucí centrální kopule. Foto: archiv Astronomického ústavu AV ČR
Plány na pozorování hvězdné oblohy se zde rodily od května 1906 v budově, v jejímž štítu dodnes stojí překvapivý nápis „… jsou-li tam žáby taky“. Kdeže mají být? A proč zrovna žáby? To Jan Neruda, rodinný přítel bratrů Fričových, v jedné z básní své sbírky Písně kosmické dumá prostřednictvím rozhovoru žab v kaluži nad tím, zda jsme ve vesmíru sami. I proto je v areálu Ondřejovské hvězdárny odkazů na obojživelníky víc, ale nebudeme prozrazovat kde, abychom vás neochudili o zážitek při jejich hledání.
Dvoumetrový kolos
Celý rozsáhlý areál je upraven jako park se vzácnými stromy a řadou moderních plastik. Do něho jsou zasazeny secesní budovy a kopule původní hvězdárny, které navrhoval architekt Josef Fanta, známý i stavbami historické budovy hlavního nádraží v Praze se slavnou kavárnou nebo komplexu ministerstva průmyslu a obchodu.
Při procházce parkem okolo observatoře můžete obdivovat i umístěné přístroje, například trofejní německé radary z druhé světové války, který stále slouží, nyní k vědeckým pozorováním Slunce. Další jsou v místním muzeu včetně upomínky na památnou misi raketoplánu Atlantis v roce 2009, kdy astronaut Andrew Feustel vzal s sebou k Hubbleovu vesmírnému teleskopu českou vlajku a již zmíněné Nerudovy Písně kosmické. Vrtá vám hlavou, proč má Američan takový zájem o naši zemi? Odpověď tkví v rodinných vztazích jeho manželky, která má příbuzné z matčiny strany na Moravě, její otec indického původu zase pracoval jako analytický chemik v Československé akademii věd.
Perkův dalekohled váží 33 tun, musí ho vyvažovat protizávaží – to má spolu s tubusem se zrcadlem a dalšími pohyblivými částmi 83 tun.
V severní části, v „Kubětinách“, se nachází kopule s dvoumetrovým zrcadlovým dalekohledem, největším v České republice, instalovaným roku 1967. Jak daleko dohlédne? „Kdybychom zapálili svíčku, uvidíme její plamen na dvacet tisíc kilometrů,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. Dalekohled, schopný pozorovat galaxie vzdálené miliony světelných let, nese od roku 2012 jméno pro astronomovi, který se o jeho výstavbu velkou měrou zasloužil – Luboši Perkovi.
V ondřejovském areálu jsou i další „drobečci“ – například o průměru 65 centimetrů, i přes menší rozměry je čtvrtý největší v Česku. Tento dalekohled ovšem zase umí pořizovat kamerové snímky. To vědcům pomáhá při výzkumu planetek.
Autem, vlakem nebo na kole
O tom všem vám v hvězdárně rádi povypráví. Areál je volně přístupný, do budov je možné se podívat v rámci prohlídek, které se konají letos od 26. června až do konce září každou sobotu a neděli a také o státních svátcích, vždy od 10, 13 a 16 hodin.
Observatoř leží třicet kilometrů jihovýchodně od okraje Prahy poblíž dálnice D1. Dostupná je samozřejmě autem, do Ondřejova lze dorazit i autobusem nebo si udělat zhruba pětikilometrovou procházku od vlaku z Mirošovic či Senohrab. Okolí obce je také oblíbeným cílem projížděk na kole, ostatně Sázava je nedaleko, tak můžete okusit v jeden den hvězdné výšiny i chladivé hloubky řeky.
Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Za týden vás pozveme na festivalový výlet za východoasijskou exotikou, Českou republiku přitom neopustíme.
Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Pavlína Jáchimová a Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a všechny fotografie vyjma snímku z archivu ASÚ AV ČR jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.