Magazín A / Věda a výzkum: O strachu a rezilienci. Jak lépe odolávat obavám
16. 03. 2023
Válka na Ukrajině, klimatická změna, přírodní katastrofy, pandemie covidu-19… Více než dost důvodů ke znepokojení a obavám. Fenoménu strachu a rezilience neboli odolnosti se věnuje aktuální číslo magazínu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.
1/2023 (verze k listování)
1/2023 (verze ke stažení)
Strach je jednou ze základních emocí, je přirozený a do určité míry potřebný. Neměl by nás ale ovládnout. Přirozených obav lidí se dá zneužít a posilováním kultury strachu se oslabuje celá společnost. Vnímají to také vědkyně a vědci z humanitních oborů Akademie věd ČR, kteří téma rozvíjejí mimo jiné v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Odolná společnost pro 21. století, Potenciály krize a efektivní transformace.
Článek s názvem Strach. Jak mu odolávat si můžete přečíst na stranách 18–29 a zkrácenou verzi textu je možné si poslechnout také formou audiočlánku:
Výběr z dalších textů:
Nenasytné nádory – Rakovinné buňky potřebují pro své dělení velmi mnoho stavebního materiálu. Když dojde, dokážou přesvědčit zdravé buňky v okolí, aby jim jej dodaly – jak to dělají? Více v textu o výzkumu Kateřiny Rohlenové z Biotechnologického ústavu AV ČR.
Roman Pleskot: Srdcař ve světě buněk – Rozhodoval se mezi kariérou basketbalisty a umělce, nakonec ho však uhranuly rostlinné buňky. Dění ve zdánlivě nehybných květinkách je totiž dynamičtější a napínavější než košíková. A navíc je to pastva pro oči. Rozhovor s Romanem Pleskotem z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Recept na dlouhověkost – Narodil se v době Williama Shakespeara a dodnes proplouvá hlubokými vodami chladného oceánu. Žralok malohlavý je jedinečným tvorem na Zemi, dožívá se totiž více než 400 let. Text o výzkumné expedici vedené Václavem Brázdou z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně.
Krajina mezolitu – Fotostory z terénních prací mezinárodního týmu archeologů na Kokořínsku v Čechách.
Náhradní díly pro člověka – Cévy, kůže, kosti a klouby dostávají během lidského života čím dál víc zabrat. Tkáňová inženýrka Lucie Bačáková z Fyziologického ústavu AV ČR vymýšlí, čím poničené originály těchto částí těla co nejelegantněji nahradit.
Velká síla v malém balení – Lidská společnost je na elektrické energii závislá. Éra fosilních zdrojů však pomalu spěje ke konci, a tak musíme hledat nové ekologické a udržitelné zdroje. Jednou z cest jsou malé modulární reaktory.
Alice v říši československé – Budova Masarykova ústavu a Archivu AV ČR se nachází v pražské Libni. V jejích útrobách najdeme depozitáře plné historických a osobních fondů mnoha význačných postav československých dějin. Například jedné neobyčejné Alice.
Všechna čísla časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
- Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života
- Rezervace velkých kopytníků v Milovicích získala ekologického Oscara
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.