Zahlavi

Mák, šafrán, řepa, len, čočka, zelí aneb užitkové zahrádky ve středověku

26. 08. 2022

Zahrádky bývaly ve středověku součástí klášterních komplexů, ale postupně se nacházely i při obydlí obyčejných lidí. Nejstarší písemný doklad o existenci domácích zahrádek v českém prostoru pochází z roku 1227. Píše se v něm, že vedle obilí se odváděl desátek také z rostlin pěstovaných tzv. při domě (mák, šafrán, řepa, len, čočka, zelí). Zahrádka pěstovaná podle středověkého vzoru vyrůstá již druhým rokem ve skanzenu Curia Vítkov u Liberce. Je součástí experimentu Výzkumného centra Dvory a rezidence ve středověku (DaR) při Historickém ústavu AV ČR. Projekt se uskutečňuje díky podpoře ze Strategie AV21.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Dana Dvořáčková-Malá, Historický ústav AV ČR 
Foto: Dana Dvořáčková-Malá, Historický ústav AV ČR

Zahrádka na jaře (v dubnu 2022) s jednotlivými záhony a prvními rostlinami, které vyrašily ze země. „Pěstujeme zejména byliny, barvířské rostliny či len přadný. Při pohledu na fotografii lze však již spatřit česnek, lebedu nebo ve druhém záhoně zleva rmen barvířský. Vždy se jedná o rostliny doložené buď písemně či na základě archeobotanického rozboru nálezů v českých zemích,“ uvádí Dana Dvořáčková-Malá, vedoucí Výzkumného centra Dvory a rezidence ve středověku (DaR) a autorka projektu.

Zahrádka na jaře (v dubnu 2022) s jednotlivými záhony a prvními rostlinami, které vyrašily ze země. „Pěstujeme zejména byliny, barvířské rostliny či len přadný. Při pohledu na fotografii lze však již spatřit česnek, lebedu nebo ve druhém záhoně zleva rmen barvířský. Vždy se jedná o rostliny doložené buď písemně či na základě archeobotanického rozboru nálezů v českých zemích,“ uvádí Dana Dvořáčková-Malá, vedoucí Výzkumného centra Dvory a rezidence ve středověku (DaR) a autorka projektu.

V květnu už jsou záhony přirozeně bohatší. Nejvíce vidět je rmen barvířský, česnek, ale také pelyněk či mydlice lékařská.

V květnu už jsou záhony přirozeně bohatší. Nejvíce vidět je rmen barvířský, česnek, ale také pelyněk či mydlice lékařská.

Detaily rostlin z června; v popředí vzrůst mydlice lékařské, vpravo lebeda a v pozadí již rozkvetlá šalvěj lékařská, vzrůstající masiv rmenu barvířského a česnek.

Detaily rostlin z června; v popředí vzrůst mydlice lékařské, vpravo lebeda a v pozadí již rozkvetlá šalvěj lékařská, vzrůstající masiv rmenu barvířského a česnek.

Středověká zahrádka se nachází přímo v areálu skanzenu, který představuje ideální podobu sídla raně středověkého šlechtice a jeho lidí v přemyslovských Čechách 12. století. Na fotografii je zachycen jeden z nadzemnicových domů a užitková dílenská dřevěná stavba. Výzkumné centrum Dvory a rezidence spolupracuje se skanzenem již dva roky, samotný areál vzniká jako dobrovolnický projekt odborníků (historických a technických oborů) i amatérských zájemců o středověk bezmála dvě desítky let.

Středověká zahrádka se nachází přímo v areálu skanzenu, který představuje ideální podobu sídla raně středověkého šlechtice a jeho lidí v přemyslovských Čechách 12. století. Na fotografii je zachycen jeden z nadzemnicových domů a užitková dílenská dřevěná stavba. Výzkumné centrum Dvory a rezidence spolupracuje se skanzenem již dva roky, samotný areál vzniká jako dobrovolnický projekt odborníků (historických a technických oborů) i amatérských zájemců o středověk bezmála dvě desítky let.

Detail zahrádky v květnu ukazuje opět na vzrostlý česnek, lebedu, mydlici, kvetoucí šalvěj a rovněž i pozvolna se vzmáhající brukev vodnici/řepák.

Detail zahrádky v květnu ukazuje opět na vzrostlý česnek, lebedu, mydlici, kvetoucí šalvěj a rovněž i pozvolna se vzmáhající brukev vodnici/řepák.

Pohled na zahrádku na konci června přibližuje rostliny před rozkvětem. Nejblíže se nachází bohatě rozrostlá dobromysl obecná, zprava se do výšky tyčí pelyněk, v pozadí pak již září první žluté květy rmenu barvířského.

Pohled na zahrádku na konci června přibližuje rostliny před rozkvětem. Nejblíže se nachází bohatě rozrostlá dobromysl obecná, zprava se do výšky tyčí pelyněk, v pozadí pak již září první žluté květy rmenu barvířského.

V letošním roce rozkvetl žlutý rmen barvířský již na počátku července, rostlina (zpravidla dvouletka) byla v záhoně druhým rokem. „Ve skanzenu jsme rostlinu vysadili za účelem opakovaných pokusů s přírodním barvením vlny (jak příze, tak textilií). Rmen je zdrojem hlavně žlutého barviva. Pro příští rok chystáme vysadit i další barvířské rostliny,“ doplňuje Dana Dvořáčková-Malá.

V letošním roce rozkvetl žlutý rmen barvířský již na počátku července, rostlina (zpravidla dvouletka) byla v záhoně druhým rokem. „Ve skanzenu jsme rostlinu vysadili za účelem opakovaných pokusů s přírodním barvením vlny (jak příze, tak textilií). Rmen je zdrojem hlavně žlutého barviva. Pro příští rok chystáme vysadit i další barvířské rostliny,“ doplňuje Dana Dvořáčková-Malá.

„Květy rmenu barvířského je možné pro barvení použít ihned po sklizni. My jsme je nejprve svázali a sušili. Na fotografii je vidět jen asi polovina sklizně. Pro barvení jsme následně měli k dispozici až osm set gramů žlutých květů rmenu barvířského,“ dodává Dana Dvořáčková-Malá.

„Květy rmenu barvířského je možné pro barvení použít ihned po sklizni. My jsme je nejprve svázali a sušili. Na fotografii je vidět jen asi polovina sklizně. Pro barvení jsme následně měli k dispozici až osm set gramů žlutých květů rmenu barvířského,“ dodává Dana Dvořáčková-Malá.

Rozkvetlá mydlice lékařská v červenci 2022. Krásu drobnokvěté mydlice je možné stále ještě volně spatřit v přírodě. Využívala se mnoha způsoby jako léčivka a zejména pak její kořen, který sloužil k praní tkanin a prádla.

Rozkvetlá mydlice lékařská v červenci 2022. Krásu drobnokvěté mydlice je možné stále ještě volně spatřit v přírodě. Využívala se mnoha způsoby jako léčivka a zejména pak její kořen, který sloužil k praní tkanin a prádla.

Detaily květů dobromysle obecné, dnes proslulého ochucovadla (sušené oregano) i léčivé bylinky.

Detaily květů dobromysle obecné, dnes proslulého ochucovadla (sušené oregano) i léčivé bylinky.

Mateřídouška před plným rozkvětem v červenci 2022. Známá léčivá bylina, rostoucí i dnes stále ještě volně v přírodě.

Mateřídouška před plným rozkvětem v červenci 2022. Známá léčivá bylina, rostoucí i dnes stále ještě volně v přírodě.

Půvabné květy pohanky obecné na počátku července 2022. V českých zemích byla známá snad už ve 13. století, přičemž její pěstování se rozšiřovalo až postupně.

Půvabné květy pohanky obecné na počátku července 2022. V českých zemích byla známá snad už ve 13. století, přičemž její pěstování se rozšiřovalo až postupně.

Len se v experimentální středověké zahrádce pěstuje již druhým rokem. Na fotografii se jedná o len přadný, resp. len pěstovaný pro textilní vlákno, rostlina je zde ve fázi blankytně modrého květenství.

Len se v experimentální středověké zahrádce pěstuje již druhým rokem. Na fotografii se jedná o len přadný, resp. len pěstovaný pro textilní vlákno, rostlina je zde ve fázi blankytně modrého květenství.

Detail lnu přadného po odkvětu v podobě ještě zelených tobolek.

Detail lnu přadného po odkvětu v podobě ještě zelených tobolek.

Podoba první pěstitelské „verze“ experimentální středověké zahrádky v loňském roce, v červenci 2021. Pěstování jednotlivých rostlin se průběžně mění, jednak s ohledem na postupující výzkum a zvolený experiment, nebo podnební podmínky, počasí i hledání vhodných odrůd pro pěstování. Cílem je v maximální možné míře poznávat způsoby, možnosti i pěstební cesty, které se odvozují na základě písemných pramenů a archeobotanických nálezů. Pro průběžné informace sledujte webové stránky Výzkumného centra Dvory a rezidence ve středověku https://www.hiu.cas.cz/vyzkumne-centrum-dvory-a-rezidence-ve-stredoveku.

Podoba první pěstitelské „verze“ experimentální středověké zahrádky v loňském roce, v červenci 2021. Pěstování jednotlivých rostlin se průběžně mění, jednak s ohledem na postupující výzkum a zvolený experiment, nebo podnební podmínky, počasí i hledání vhodných odrůd pro pěstování. Cílem je v maximální možné míře poznávat způsoby, možnosti i pěstební cesty, které se odvozují na základě písemných pramenů a archeobotanických nálezů. Pro průběžné informace sledujte webové stránky Výzkumného centra Dvory a rezidence ve středověku https://www.hiu.cas.cz/vyzkumne-centrum-dvory-a-rezidence-ve-stredoveku.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Newsletter

CHCI ODEBÍRAT
Pomoc Ukrajině
O nás
Věda a výzkum
Veřejnost
Média
Rychlé odkazy
Národní 3, 110 00 Praha 1, Tel.: +420 221 403 111, E-mail: info@cas.cz
Část obsahu šířena pod licencí Creative commons
© Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.