Zahlavi

Nebezpečné ohňostroje: do prostředí se dostanou desítky tun toxických látek

27. 12. 2022

Vizuálně jsou krásné, mají ale bohužel více negativ než pozitiv. Ohňostroje, petardy, zábavní pyrotechnika. Jaká nebezpečí při jejich používání hrozí? Každý rok – zejména během silvestrovských oslav – se do ovzduší dostane velké množství toxických látek. Jsou škodlivé nejen pro lidi, ale také pro zvířata a životní prostředí. O rizicích spojených se zábavní pyrotechnikou hovoří ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský a Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR.

Bez ohňostrojů si mnoho lidí nedokáže představit silvestrovské oslavy. Zábavní pyrotechnika, která osvětluje a obarvuje oblohu, je ale doslova toxickou sprchou pro člověka i životní prostředí. Ročně se v Česku do ovzduší takto dostane alarmující množství nebezpečných a zdraví škodlivých látek, upozorňují vědci z Akademie věd ČR.

Zdravotní rizika emisí z ohňostrojů jsou podle vědců enormní. Lidé je ale podceňují, ignorují, případně o nich vůbec nevědí. „Ohňostrojový smog představuje velmi podivnou směs sloučenin s velkým zdravotním rizikem, která by se jinak v ovzduší vůbec nemohla vyskytovat,“ říká Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR. „Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ani ponětí,“ zdůrazňuje chemik.

shutterstock_1875295987
Většina lidí rizika spojená s používáním zábavní pyrotechniky podceňuje.

Fosfor, síra a další lahůdky
Vědci na základě spotřeby pyrotechniky spočítali, že s barevnou plejádou na obloze se každý rok do ovzduší uvolní přibližně 12,5 tuny hořčíku, 0,8 tuny titanu a 1,2 tuny rubidia. Baria, které se užívá pro dosažení zelené barvy, se uvolní asi 10, 5 tuny, dále 1 tuna stroncia, používaného pro červenou barvu, a pro efekt modré barvy asi 0,5 tuny mědi. V raketách je dále přítomen červený fosfor, síra, práškový zinek a další látky.

„Množství baria se proti běžnému ‚pozadí‘ v ovzduší během 45minutového ohňostroje zvyšuje za nepříznivých povětrnostních podmínek až 580krát. U mědi bývají tyto hodnoty poněkud nižší, zvýšení bývá sedmdesáti až devadesáti násobné, stejně jako u stroncia a rubidia,“ vypočítává Petr Klusoň. Toxický koktejl se dostává do plic, kde může rozleptat tkáň. Některé látky se v těle ukládají nebo v něm cirkulují. Pro lidský organismus je to obrovský šok.

Jedovatý koktejl pro půdu i vodu
Zvýšené hodnoty přetrvávají podle vědců v závislosti na klimatických podmínkách i několik následujících dnů. „Ovšem i po vymizení z ovzduší sloučeniny uvolněné při explozi rakety postupují dále do životního prostředí, dostávají se do vody a půdy a mohou vstupovat do potravních řetězců,“ upozorňuje hydrochemik Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. „Nutno zdůraznit, že bez ohňostrojů by se řada zmíněných prvků v měřitelném množství v životním prostředí vůbec nevyskytovala,“ dodává vědec.

Podle údajů České obchodní inspekce pochází velké množství pyrotechniky z nelegálního prodeje. Vědci upozorňují, že u takto pokoutně nakoupených petard a raket se často vyskytují i látky, které jsou v Evropské unii zakázané.

shutterstock_1442331173
Velké množství pyrotechniky pochází z nelegálního prodeje.

„Zvýšení u olova v ovzduší při ohňostroji bývá až šedesátinásobné proti běžnému stavu. Tato skutečnost ukazuje právě na velký podíl nelegální pyrotechniky na evropském ohňostrojovém trhu,“ tvrdí Martin Pivokonský. Při odpalování jsou lidé vystaveni i vysokým hodnotám karcinogenního antimonu nebo sloučeninám thallia, které patří mezi komplexní jedy. Všeobecně známá je i vysoká toxicita sloučenin arsenu, rovněž v hojné míře zastoupených v ohňostrojích.

Zákaz a bezpečná alternativa
Odpovídající monitoring přitom v České republice i v Evropské unii zcela chybí. Tato problematika se podceňuje i globálně. „Navíc běžný spoluobčan vzhledem k naprosté absenci osvětové činnosti ani netuší, jak rizikovou činnost provozuje, případně jak nebezpečným směsím sloučenin jsou on a jeho blízcí, často malé děti, vystaveni,“ doplňuje Martin Pivokonský.

Je potřeba si uvědomit, že ohňostroje nejsou nebezpečné pouze pro lidi, ale také pro hospodářská a domácí zvířata, jako jsou ve městech psi a kočky, i pro zvířata volně žijící, například ptactvo. Například Česká společnost ornitologická vyzvala, aby se lidé vyvarovali odpalování pyrotechniky blízko ptačích zimovišť. Šok z hluku a záblesků je totiž pro ptáky nejen stresující a traumatizující, v nejhorších případech může vést až ke smrti.

shutterstock_2224017979
Při odpalování ohňostrojů hrozí zvířatům úraz a úzkostné stavy.

Bez nadsázky proto vědci Petr Klusoň a Martin Pivokonský doporučují, aby se uvažovalo o zásadním omezení zábavní pyrotechniky nebo jejím celkovém zákazu. V současné době totiž existují i alternativy založené na odlišných technologiích, například světelná show či hologramy.

O tom, že nebezpečí vyplývající z používání zábavní pyrotechniky není lidem lhostejné, svědčí i nedávný přístup některých obchodních řetězců, které prodej zásadně omezily či zcela zrušily. Petardy si tak nekoupíte například v některých hobbymarketech.

Tiskovou zprávu včetně seznamu odborné literatury k danému tématu naleznete na webových stránkách Akademie věd ČR.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Shutterstock

Licence Creative Commons  Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce