Nositelé Prémie Otto Wichterleho se setkali na networkingu v Nových Hradech
11. 09. 2024
V červnu převzaly dvě desítky vědeckých nadějí prestižní ocenění, o dva měsíce později se devět z nich setkalo v Nových Hradech na Wichterleho kempu. Na třídenní akci, která se konala ve dnech 28.–30. srpna 2024, sdíleli své zkušenosti, znalosti i vědecké výsledky.
„Talentovaní vědci a nadané vědkyně potřebují, abychom je na startu jejich kariéry výrazněji podpořili. K tomu slouží i Prémie Otto Wichterleho – a mnozí z těch, které Akademie věd tímto oceněním vyznamenala před dekádou, nyní tvoří špičku svých oborů. Letošní laureáti jsou podobně příslibem naší instituce i české vědy jako takové,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Mladé vědce a vědkyně podporuje Akademie věd ČR i prostřednictvím takzvaného Wichterleho kempu, který se letos konal už popáté. Setkání „absolventů“ každého ročníku Prémie Otto Wichterleho je nejednou klíčem k budoucím projektům. Spolupráce, která se na Wichterleho kempu rodí, totiž může přinést inovativní přístupy, jak řešit složité vědecké otázky.
Setkání se konalo v Nových Hradech.
Podpořit a zůstat v kontaktu
Třídenní workshop vytváří pro laureáty neformální prostor pro sdílení zkušeností, prezentaci jejich výzkumů i navázání kontaktů. „Wichterleho kemp pořádáme už popáté, protože se osvědčil. Všechny jeho aktivity směřují k tomu, aby mezi sebou vědci a vědkyně vytvořili vazby, jež přetrvají i v další fázi jejich kariér, a v důsledku toho se zvýšila i provázanost mezi laboratořemi, ústavy a jednotlivými obory,“ říká Kateřina Sobotková, ředitelka Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR, která kempy každoročně pořádá.
Poznatky čerpají laureáti a laureátky na odborných seminářích, které vycházejí z potřeb čerstvých nositelů a nositelek Prémie Otto Wichterleho. Letos se na program dostaly workshopy, jež se zaměřily na zvládání stresu a udržení životní rovnováhy, efektivní vedení a řízení týmů. Podobně jako v předchozích letech se dostalo i na školení mediálního vystupování – a to přímo tiskového oddělení Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR.
Praktické tipy pro úspěšné psaní grantových projektů představil předseda Grantové agentury AV ČR Petr Baldrian, který jako vědec působí v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Podle jeho názoru pro všechny vědce platí hlavní zásada – nevzdávat to: „Na grantovou podporu dosáhne v každém kole hodnocení pouze menšina žadatelů. Každý nepodpořený grant proto vnímejme jako příležitost, jak pro příště svůj výzkum vylepšit,“ říká Petr Baldrian s tím, že Grantová agentura ČR nehodnotí, který projekt přinese nejvíce výsledků, ale to, jak daleko posune současný stav poznání: „U uchazeče nehodnotíme scientometrický profil, ale jeho konkrétní přínos vědě a potenciál projekt úspěšně vyřešit.“
„Kempaři“ workshopy, networking i neformální atmosféru Nových Hradů oceňovali. V situaci, kdy jsou v podobné fázi své vědecké kariéry, jim program umožnil, aby se lépe poznali a vyměnili si zkušenosti.
Mladým vědcům předal tipy pro úspěšné psaní grantových projektů Petr Baldrian.
Budoucnost je nyní
Laureáti a laureátky diskutovali i s představiteli vedení Akademie věd ČR, když mezi ně zavítali Jana Bludská z Akademické rady AV ČR a místopředseda Martin Bilej. Podle jeho názoru jsou podobné akce pro mladé vědce a vědkyně důležité a vedení jejich organizaci podporuje. „Wichterleho kemp je skvělá příležitost, jak pomoci vědcům a vědkyním, aby se ještě více cítili být součást naší vědecké komunity. Vkládáme do nich naději, že jednou budou patřit mezi osobnosti naší instituce. Proto je podporujeme v jejich profesním růstu,“ vyzdvihuje Martin Bilej.
I v tom je Wichterleho kemp připomínkou odkazu Otto Wichterleho, jehož objevy a vynálezy změnily životy milionů lidí po celém světě. „Stejně jako Otto Wichterle byl ve své době průkopníkem, tak i dnešní vědci a vědkyně usilují o to, aby posouvali hranice svých oborů a objevovali nové, dosud netušené možnosti,“ uzavírá Eva Zažímalová.
Připravili: Daniela Burešová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Petra Lukáčová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
- Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři
- Akademie V4 chtějí lepší koordinaci vědní politiky na národní i evropské úrovní
- Přihlaste se do soutěže L’Oréal a inspirujte další ženy k vědecké kariéře
- Startup VDI Technologies získal důležitou certifikaci, pomůže komercializaci
- Nominujte svůj gen nebo nemoc a zapojte se do programu RD-Factory
- Celkem 13 badatelek z AV ČR zařadil Forbes mezi TOP vědkyně Česka
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.