Nová laboratoř se bude podílet na výrobě radiofarmak k léčbě rakoviny
18. 06. 2024
Co vznikne spojením jaderné fyziky, urychlovače částic a radionuklidů? Účinná radiofarmaka se zaměřením na léčbu onkologických onemocnění! Aktinium-225 (225Ac), které má vysoký potenciál pro léčbu malých nádorů a metastáz, by se mohlo v budoucnu vyrábět podle technologie vyvinuté českými vědci. Laboratoř s unikátní aparaturou, kde by výroba měla probíhat, se 18. června 2024 otevřela v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy.
Slavnostního otevření se zúčastnili mimo jiné předseda vlády ČR Petr Fiala, generální ředitel společnosti Eckert & Ziegler Radiopharma Lutz Helmke a předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, která v úvodu poznamenala: „Nová laboratoř Ústavu jaderné fyziky AV ČR je dokonalým synonymem úspěšného transferu znalostí a technologií, na jedné straně špičkové znalosti a inovativní technologie, na druhé straně silné zázemí a podpora solidního investora.“
Premiér Petr Fiala ocenil zejména přínosy transferu technologií a znalostí do praxe a úspěšné propojování veřejného výzkumu a soukromé sféry. K nově otevřené laboratoři pak uvedl: „Téměř bych ji nazval laboratoří naděje, protože přináší naději tisícům pacientů, kteří bojují s rakovinou, a to i těm, jejichž léčba je v současné době obtížná, ne-li skoro nemožná. Rakovina je pro společnost obrovský problém a jakýkoli krok, který nás přiblíží k její cílenější léčbě, je potřeba podporovat.“
Slavnostního otevření se zúčastnili (zleva): Lutz Helmke, Ondřej Lebeda, Petr Fiala, Ondřej Svoboda a Eva Zažímalová.
Spuštění předcházely dva roky spolupráce týmu špičkového experta na radionuklidy a zároveň vedoucího oddělení radiofarmak Ústavu jaderné fyziky AV ČR Ondřeje Lebedy s německou společností Eckert & Ziegler Radiopharma. Do vývoje přístrojů a technologie investovala firma 100 milionů korun.
Laboratoř v Řeži bude po skončení testovacího provozu dodávat aktinium-225 německému partnerovi jako surovinu pro výrobu léčivých preparátů. Pro jeho přípravu se bude kromě nové laboratoře využívat jeden z urychlovačů částic, které patří k základním nástrojům výzkumu v jaderné fyzice.
„Jsme hrdí, že můžeme spolupracovat s vynikajícími českými vědci na vývoji průlomové technologie výroby aktinia-225,“ zdůrazňuje Lutz Helmke. Dle jeho názoru toto partnerství podtrhuje úsilí firmy o inovace a pokrok v nukleární medicíně. V budoucnu se tak může podařit zpřístupnit aktinium-225 ve velkém měřítku a otevřít nové možnosti léčby rakoviny.
Předseda vlády Petr Fiala ocenil zejména přenos znalostí a technologií do praxe.
Co je aktinium-225
Radionuklid aktinium-225 (225Ac) je jedním z nejslibnějších zdrojů tzv. záření alfa, jež se užívá k léčbě rakoviny. „Otázka jeho výroby je jedním z klíčových problémů nukleární medicíny, kterým se zabývají největší světová výzkumná centra. I když se v experimentální terapii ukazuje jeho potenciál, např. pro léčbu rakoviny prostaty, současné metody jeho přípravy zdaleka nevyhovují potřebám lékařské komunity,“ říká ředitel Ústavu jaderné fyziky AV ČR Ondřej Svoboda.
Aktinium-225 je schopno uvolnit vysokoenergetickou kaskádu částic s velmi krátkým doletem v tkáni, který je kratší než 0,1 mm. „To umožňuje zacílit vysoké dávky ničivé energie do malého objemu nádorových buněk, tedy i do mikrometastáz, s minimálním dopadem na okolní zdravou tkáň,“ vysvětluje Ondřej Lebeda. Jeho tým se přípravě zářičů alfa věnuje od konce devadesátých let. Od roku 2004 při ní spolupracuje s vědeckou skupinou Alfreda Morgensterna z Ústavu transuranových prvků v německém Karlsruhe.
Dohodu o spolupráci uzavřel Ústav jaderné fyziky AV ČR se společností Eckert & Ziegler na přelomu dubna a května roku 2022. Německý partner se sídlem v Berlíně a výrobními kapacitami v Evropě i USA je jedním z klíčových výrobců lékařských radionuklidů a techniky v oblasti nukleární medicíny.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Držitelé Akademické prémie a prémie Lumina quaeruntur představí své výsledky
- Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd
- Zemřel František Šmahel, jeden z nejvýznamnějších evropských historiků
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
- Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
- Akademie věd: Látky uvolňované z ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.