Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
28. 03. 2024
Téměř tři tisíce nasbíraných klíšťat, z toho 44 % infikovaných. Navíc odborníci zjistili, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná více než ta v přírodě. Projekt nazvaný Klíšťata ve městě odstartoval v roce 2023 a potrvá další tři roky. Parazitologové z Biologického centra AV ČR na něm spolupracují s odborníky ze Státního zdravotního ústavu v Praze a VŠB – Technické univerzity Ostrava. Vzhledem ke zjištěním odborníků a příchodu teplejších dnů by se lidé už měli začít zamýšlet nad možnostmi prevence a ochrany sebe i svých čtyřnohých mazlíčků.
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu. Co z nich vyplynulo? „Celkově jsme v prvních osmi měsících projektu nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka. Téměř polovina byla infikována alespoň jednou z druhů bakterií,“ vysvětluje vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu BC AV ČR. Bakterie způsobující lymeskou borreliózu vědci nacházeli nejčastěji, a to u 26 % klíšťat.
Aktivitu klíšťat sledují vědci průběžně po celý rok ve vybraných parcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích. Nárazově jednou za sezonu sbírají exempláře i v ostatních krajských městech České republiky. „Výrazný rozdíl jsme zaznamenali mezi jednotlivými parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky, nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy. Na různých místech jsme našli od jednoho až po sedmdesát dva klíšťat na sto metrů čtverečních,“ říká Václav Hönig. Nejčastěji se vyskytovala v méně udržovaných částech parku, naopak na pravidelně sekaném trávníku byly nálezy ojedinělé.
Ačkoli lze předpokládat, že v městských parcích bude jejich výskyt nižší než v lesích, není tomu tak. „V průměru jsme ve všech krajských městech nalezli patnáct aktivních klíšťat na sto metrů čtverečních, což je výrazně více, než nacházíme v lesích,“ říká Martin Kulma ze Státního zdravotního ústavu a považuje za zajímavé, že ojedinělá aktivní klíšťata našli i v teplejších dnech prosince, ledna a února.
V České republice je ročně hlášeno přibližně tři až pět tisíc případů onemocnění lymeskou borreliózou. Propuknout může dny až měsíce od přisátí klíštěte.
Městská zeleň je riziková
Odborníci pomocí metody PCR testovali klíšťata na přítomnost bakterií způsobujících onemocnění člověka a zvířat. Kromě původce lymeské borreliózy se vědci zaměřují na příbuzné borrelie způsobující návratné horečky, dále původce anaplazmózy, neoehrlichiózy a rickettsiózy.
Zdravotní riziko spojené s nemocemi přenášenými klíšťaty máme spjaté především s návštěvou lesů, které jsou přirozeným prostředím jejich výskytu. „Jak ale ukazují naše výsledky, s klíšťaty a také s infekcemi, které přenášejí, se můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích. Ve městech, kde je významně vyšší frekvence pohybu lidí a jen málokdo použije repelent před procházkou v parku či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště, představuje městská zeleň vysoké zdravotní riziko,“ vysvětluje Kateřina Kybicová ze Státního zdravotního ústavu.
Stejné výsledky vysoce infikovaných klíšťat pozorují odborníci v pražských lesoparcích posledních deset let. Snaží se proto identifikovat rovněž podmínky, za kterých se populacím klíšťat a jimi přenášeným bakteriím ve městech daří, aby mohli navrhnout postupy, jak riziko infekce minimalizovat.
Klíště obecné je roztoč z čeledi klíšťatovitých a je přenašečem několika nebezpečných infekcí.
Do sledování aktivity těchto nebezpečných parazitů se bude brzy moci zapojit i veřejnost. Pomocí vyvíjené aplikace bude možné hlásit nálezy klíšťat přisátých na lidech nebo na domácích mazlíčcích i nalezených například na zahradě. Informace o jejich výskytu i fotografie pak budou součástí interaktivní mapy. Testovací verze aplikace by měla být dostupná na přelomu let 2024 a 2025.
„S pomocí veřejnosti chceme zjistit, které lokality jsou vysoce rizikové a odkud si nejčastěji domů přinesete klíště,“ říká Pavel Švec z VŠB – Technické univerzity Ostrava. S vývojem aplikace může veřejnost pomoci už nyní: nahrávat fotografie klíšťat na webové stránky. Díky tomu odborníci získají důležité informace o tom, v jakých místech a obdobích sezóny klíšťat se s nimi lidé nejčastěji setkávají. Z těchto znalostí pak budou vycházet doporučení a také preventivní opatření, která je třeba dodržovat při pobytu v přírodě, ať již v udržovaném městském parku, lesoparku nebo v lese.
Ačkoli očkování proti lymeské borrelióze dosud nemáme k dispozici, je dobré připomenout očkování proti další ze závažných infekcí – klíšťové encefalitidě. U lymeské borreliózy je důležité rychlé odstranění přisátého klíštěte, kterým výrazně omezíme riziko nákazy.
Více informací naleznete na www.klistatavemeste.cz a v tiskové zprávě AV ČR.
O vývoji vakcíny proti klíšťové encefalitidě si můžete přečíst v článku Pozor, vaše klíště je zavirované, který vyšel v magazínu A / Věda a výzkum.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
- O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
- Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
- Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
- Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
- Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
- Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
- Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
- Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
- Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.