Přihlaste se do soutěže L’Oréal a inspirujte další ženy k vědecké kariéře
11. 10. 2024
Také příští rok si tři talentované vědkyně rozdělí 600 tisíc korun v 19. ročníku programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Projekt upozorňuje na roli žen v badatelském světě, a pomáhá tím překonávat předsudky, které jim stojí v cestě. Vědkyně se mohou hlásit do 31. prosince 2024.
Česká republika podle dat Eurostatu dlouhodobě zůstává na chvostu zemí Evropské unie v podílu žen mezi výzkumnými pracovníky. Zatímco unijní průměr je zhruba 33 %, v Česku mají ženy zastoupení ve vědě pouze okolo 27 %. Nejhorší situace je v technických a přírodních vědách. I proto talentový program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě každoročně podpoří tři vybrané badatelky. Upozorňuje jím na jejich práci, která může inspirovat i další dívky a ženy k vědecké kariéře.
„Podpora žen ve vědě představuje nejen uznání jejich práce, ale také zásadní krok k rozvoji naší společnosti. Otevíráme dveře talentovaným vědkyním, aby mohly rozvinout svůj potenciál. Má to dlouhodobý přínos pro nás všechny,“ zdůrazňuje Petr Štěpánek z L’Oréal Česká republika a dodává, že tento přístup pomůže vytvářet silnější vědeckou komunitu, která dokáže čelit budoucím výzvám.
Tři výjimečné
Porota složená z odborníků z Akademie věd ČR i příští rok vybere tři výjimečné vědkyně, které kromě finanční odměny 200 tisíc korun získají mediální podporu. Výsledky oznámí organizátoři v červnu 2025.
Letos cenu získaly vědkyně z Akademie věd ČR. „Ženy přinášejí do vědy jiný pohled a jsou lépe zvládají multitasking, což smíšené týmy mužů a žen dělá efektivnějšími,“ uvedla letošní laureátka Monika Kučeráková z Fyzikálního ústavu AV ČR. Ocenění spolu s ní obdržely také mikrobioložka Kateřina Kopalová z Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR a ekoložka Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU.
Letošní laureátka Monika Kučeráková
50 vědkyň, 11 milionů
Nadace L’Oréal podporuje ženy po celém světě. Od svého vzniku v roce 1998 vyznamenal více než 4400 žen ze 140 zemí. V České republice se projekt realizoval poprvé v roce 2006. Od té doby každoročně oceňuje nadějné vědkyně, které vybrala odborná porota. V Česku získalo cenu už 50 talentovaných vědkyň, jež si mezi sebou rozdělily částku ve výši 11 milionů korun.
Více informací naleznete na webu programu.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využítím zprávy L’Oréal Česká republika
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
- Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři
- Akademie V4 chtějí lepší koordinaci vědní politiky na národní i evropské úrovní
- Startup VDI Technologies získal důležitou certifikaci, pomůže komercializaci
- Nominujte svůj gen nebo nemoc a zapojte se do programu RD-Factory
- Celkem 13 badatelek z AV ČR zařadil Forbes mezi TOP vědkyně Česka
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
- Konference v AV ČR rozebírá současný stav morálky ve vědě a společnosti
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.