Zahlavi

Projekt INODIN přispěje k vyšší životnosti i bezpečnosti stavebních materiálů

17. 02. 2025

Prodloužit životnost důležitých technologií a staveb a zvýšit jejich odolnost – takové jsou „mety“ projektu INODIN, který připravil Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Ve spolupráci s dalšími akademickými i průmyslovými partnery se v něm zaměřuje se na vývoj inovativních metod monitorování staveb a materiálů.

„INODIN je klíčovým krokem k modernizaci diagnostiky a monitoringu inženýrské infrastruktury v České republice. Díky spolupráci vědeckých a průmyslových partnerů může přinést revoluční změny ve stavebních materiálech a konstrukcích, což přispěje k jejich delší životnosti a vyšší bezpečnosti,“ říká ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Stanislav Pospíšil. Jeho pracoviště má v tomto směru bohaté zkušenosti – podílelo se například na dynamické zkoušce nového Trojského mostu, aerodynamickém posouzení zatížení elektrárny v Leedsu či diagnostice mariánského sloupu v Letohradu.

Vít Šmilauer z Českého vysokého učení technického v Praze dodává, že INODIN tak přispívá k udržitelné budoucnosti inženýrské infrastruktury. Také jeho pracoviště je jedním z partnerů projektu.

Aby šla spolupráce vědeckých institucí a aplikační sféry hladce, se stará Centrum transferu AV ČR (CETAV). Kromě toho, že vyhodnocuje technologickou připravenost výsledků projektu a zajišťuje přístup k jejich evidenci, podporuje i „dialog“ mezi vědou a průmyslem. „Podílíme se na organizaci matchmakingových akcí, kde se setkávají vědecké týmy s průmyslovými partnery, a nabízíme i podporu v transferu technologií a ochraně duševního vlastnictví,“ doplňuje vedoucí oddělení rozvoje transferu CETAV Klára Langerová.

Na projektu INODIN spolupracují vědecké instituce a firmy, jako jsou Vysoké učení technické v Brně, Ústav geoniky AV ČR, EXCON, České vysoké učení technické v Praze, CETAV, Skanska, DIAMO a StatoTest. Doba realizace jsou tři roky (2025–2028) a jeho rozpočet je 99,6 milionu korun. Projekt spolufinancuje Evropská unie v Operačním programu Jan Amos Komenský.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Klára Langerová, CETAV
Foto: Shutterstock

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce