Římští vojáci si nechávali kroužkové pancíře opravovat
10. 12. 2024
Vykopávky poblíž někdejší římské legionářské pevnosti v německém Bonnu odhalily pozoruhodný nález: celkem 14 kilogramů římské zbroje. Podrobný výzkum nyní přinesl zajímavý závěr: nalezená zbroj byla šrot, který místní řemeslníci využívali k opravám pancířů pro vojáky z nedaleké posádky. Výsledky výzkumu, jenž ilustruje procesy zacházení s kovovými odpady v tehdejší době, zveřejnil prestižní časopis Antiquity Journal. Hlavním autorem článku je Martijn A. Wijnhoven z Archeologického ústavu AV ČR, Brno.
Hromadný nález obsahoval větší i menší fragmenty římských kroužkových pancířů o celkové váze 14 kg. Celkem se podařilo identifikovat části čtyř takových brnění, které se do země dostaly v civilní osadě poblíž starověké legionářské pevnosti Bonna. Studium souboru umožnil zajímavý pohled na roli, kterou zde usazení řemeslníci sehráli v řemeslném zajištění vojáků z nedalekého tábora. Na výzkumu spolupracovali vědci ze tří ústavů: LVR-Amt für Bodendenkmalpflege im Rheinland, LVR-LandesMuseum Bonn, oba v Německu, a Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně.
„Kroužková zbroj je vyrobena z malých, vzájemně propojených kroužků, které nelze roztavit. Poškozené kroužkové pancíře se proto využívaly jako „dárci“ k záplatování jiných. Obdobně se ve starověku opravovaly i některé textilie. Bonnský nález tak pravděpodobně představuje zásobu materiálu určeného k opravám jiných pancířů,“ říká hlavní autor studie Martijn A. Wijnhoven, který se v týmu Archeologického ústavu AV ČR, Brno, zaměřuje na technologii, ale i společenské organizace výroby, distribuce a oprav výstroje a výzbroje římského vojska.
Nález byl do země uložen pravděpodobně kolem poloviny 3. století n. l., kdy byla civilní osada systematicky vyklízena. Když ji poslední obyvatelé opouštěli, museli se rozhodnout, jaký materiál odvézt a jaký ponechat na místě, což do značné míry omezovaly dopravní možnosti. Jak bylo při vyklízení římských vojenských zařízení běžné, kovový šrot, který nebylo možné odvézt, byl často zakopán do příkopů, jam nebo studní, aby nepadl do rukou nepřítele.
„Pancíře z bonnského nálezu měly ekonomickou hodnotu, jen dokud existovala poptávka po opravách od blízké vojenské posádky. Avšak s ústupem římské armády z pevnosti přibližně ve stejné době tato zásoba ztratila svůj účel, proto ji zakopali,“ doplňuje Martijn A. Wijnhoven.
Lokalitu zkoumala instituce LVR-State Service for Archaeological Heritage v roce 2008 a 2012. Kroužková zbroj byla nalezena v roce 2012.
Publikace:
https://doi.org/10.15184/aqy.2024.178
Kontakt:
Dr Martijn A. Wijnhoven
Archeologický ústav AV ČR, Brno
wijnhoven@arub.cz
Mgr. Pavla Růžičková
Archeologický ústav AV ČR, Brno
Oddělení PR a popularizace
ruzickova@arub.cz
+420 723 026 765
Přečtěte si také
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.