Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
03. 10. 2024
Jakou cestou prochází rukopis od odevzdání až po tisk a knihkupecký pult? Co jsou toponyma a kde se s nimi můžeme setkat? To byla některá z témat letošní Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy. Vzdělávací kurz pořádá již od roku 2012 Akademie věd ČR pod hlavičkou Otevřené vědy. Cílem je představit účastníkům zajímavá témata a poslední trendy v českém jazyce a literatuře. Na organizaci spolupracují tři pracoviště: Středisko společných činností, Ústav pro jazyk český a Ústav pro českou literaturu. Letošní ročník se konal od pondělí 30. září do středy 2. října 2024.
V pondělí ráno zvonilo netradičně až v 9 hodin – právě v tento čas totiž odborní garanti Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR a Robert Kolár z Ústavu pro českou literaturu AV ČR zahájili vyučování a přivítali v lavicích žactvo tvořené učitelkami a učiteli.
„Letos k nám přicestovalo více než padesát účastníků z celé republiky, někteří se hlásí opakovaně. Těší mě, že je mezi vyučujícími o školu stále takový zájem. Jsem ráda, že jim můžeme nabídnout nová témata a tipy do výuky, a naopak se i od nich dozvědět, co se jim osvědčilo, co je trápí a jak si současné školství vede,“ uvedla Markéta Pravdová.
Na vzdělávací kurz se mohou přihlásit učitelé českého jazyka a literatury 2. stupně ZŠ, SOŠ, SOU a gymnázií. Po jeho absolvování získají nové poznatky a nápady, které následně mohou uplatnit při výuce ve svých třídách.
Školu zahájila členka Akademické rady a garantka kurzu Markéta Pravdová (vpravo), na snímku jsou také lektoři Taťána Vykypělová a Aleš Bičan z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Jak se kniha dostane ke čtenářům?
Anglicismy v češtině, literární kritika, toponyma a místa s nimi spjatá. To je jen malá ochutnávka z programu, který si pro letošek lektoři připravili. A aby pedagogové neseděli celý den v lavicích, nechyběla vedle přednášek ani výprava do Centra současného umění DOX, kde se účastníci seznámili se vzdělávacími programy Storybox a Z jiné stránky.
Úternímu odpoledni dominovala velmi podnětná debata se spisovatelem a ředitelem Nakladatelství Academia Jiřím Padevětem a šéfredaktorkou Academia Michaelou Procházkovou nazvaná Vydávání knih před lety a dnes.
Historií českého „nakladatelování“ provedl přítomné Jiří Padevět. Kulturně-historickou exkurzi začal u vynálezce knihtisku Jana Gutenberga, díky jehož revolučnímu počinu se výrazně zlevnilo vydávání knih a z tiskařů se postupem času mohli stát plnohodnotní nakladatelé a knihkupci.
Debaty o vydávání knih se zúčastnili (zleva): Jiří Padevět, Michaela Procházková, Markéta Pravdová a Robert Kolár.
Výlet do minulosti pokračoval připomenutím nejvýznamnějších českých nakladatelů. Jedním z nich byl Ignác Leopold Kober. Sídlil na Národní (tehdejší Ferdinandově třídě) naproti budově dnešní Akademie věd – na místě, kde dnes stojí Nová scéna Národního divadla. Přímo v domě sousedícím s prezidiem Akademie býval i další známý nakladatel František Topič. Jiří Padevět krátce pohovořil také o předválečné a poválečné situaci na knižním trhu a věnoval se také podmínkám, které panovaly v letech nesvobody za socialismu.
Michaela Procházková přiblížila účastníkům diskuse současnou praxi ve vydávání knih a nechala je nahlédnout do kompletního procesu, kterým rukopis projde – od odevzdání přes recenzní řízení, překlad, práci redaktorů až po tisk a distribuci. Zmínila také, že dobrý tip na nový titul může přijít klidně i od fanoušků na Facebooku. Setkání zakončily dotazy z pléna. Účastníky například zajímalo, jak u nás může běžný občan vydat knihu nebo jak vypadá recenzní řízení u odborných publikací.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott a Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
- Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života
- Rezervace velkých kopytníků v Milovicích získala ekologického Oscara
- Archeologické léto láká na nepřístupná místa Vyšehradu i leteckou archeologii
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.