Zahlavi

Stěžejní výzkumy v Mikulčicích připomene veřejnosti nová budova

17. 05. 2024

Archeologické výzkumy jednoho z nejvýznamnějších nalezišť České republiky, velkomoravského hradiště Mikulčice-Valy, začaly přesně před sedmdesáti lety, v srpnu 1954. Staly se jedním z pilířů evropské archeologické vědy druhé poloviny 20. století. Prostor původní výzkumné základny i první a jediná zděná budova na místě prošly v minulých dvou letech stavebními úpravami. Nově přibyla budova, která veřejnosti představí archeologii Velké Moravy.

Areál Slovanského hradiště v Mikulčicích pro vědu i veřejnost objevil akademik Josef Poulík, který sem poprvé přijel na pozvání místního učitele Bedřicha Trnky 16. srpna 1954 a ještě téhož roku zahájil první terénní odkryvy.

„Mikulčické výzkumy přinesly objevy zcela unikátního archeologického dědictví, obohatily a dodnes obohacují naše společné kulturní statky a skrz příběhy minulosti mimořádně přispívají k utváření kulturních a vzdělanostních kvalit současníků i budoucích generací naší společnosti,“ říká Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno. „Dodnes jsou také profilující vědeckou aktivitou našeho pracoviště,“ dodává.

Po požáru k důstojným úpravám místa

V centrální poloze, na akropoli hradiště, se od roku 1955 nacházely stavby, které sloužily zejména intenzivní činnosti několika generací archeologů, techniků a dalších pracovníků. Část staveb v roce 2007 fatálně poškodil požár, po němž se tato výzkumná základna postupně opouštěla. Nahradil ji nový objekt brněnského Archeologického ústavu AV ČR v Mikulčicích-Trapíkově.

V letech 2022–2023 se podařilo prostor původní výzkumné základny důstojně stavebně upravit a začlenit do působivého prostředí celé lokality. „V první a jediné zděné budově, tzv. Bílém domě, který byl postaven v roce 1955 a sloužil jako pracoviště a dočasné obydlí Josefa Poulíka, vznikl nový prezentační prostor, kde budeme pomocí audiovizuálních prostředků veřejnosti představovat historii a současnost archeologického výzkumu Mikulčic jakožto jednoho z center raně středověké Velké Moravy,“ zdůrazňuje Balázs Komoróczy.

Vybudován byl též zcela nový objekt, který Masarykovo muzeum v Hodoníně využije zejména pro muzejně-pedagogické aktivity věnované tématu archeologie Velké Moravy.

Zrenovovaný areál Slovanského hradiště v Mikulčicích symbolicky „otevřelo“ slavnostní setkání ve čtvrtek 16. května. K připomenutí 70. výročí zahájení vědeckých prací jej uspořádal Archeologický ústav AV ČR, Brno, ve spolupráci s Jihomoravským krajem a Masarykovým muzeem v Hodoníně. Setkání se kromě zástupců archeologické obce a regionálních samospráv zúčastnili také zástupci Akademie věd ČR včetně předsedkyně Evy Zažímalové, a Jihomoravského kraje, zastoupeného mimo jiné náměstkem hejtmana Františkem Luklem.

Návštěvníkům již tuto sezonu

Nové objekty budou přístupné veřejnosti již tuto sezonu. výstavní prostor tzv. Bílého domu se stane součástí nabídky služeb pro návštěvníky národní kulturní památky, kde se seznámí jak s počátky archeologických výzkumů v Mikulčicích, tak současným stavem poznání o Velké Moravě. Přilehlé edukační prostory budou sloužit aktuálním stávajícím programům (Bobří škola; Postav si svůj kostel; Živobytí na hradišti; Tandem) určeným pro školní skupiny.

Vybrané nejbližší kulturní akce v těchto prostorech: 

7. 6. Noc kostelů s astronomem

29.–30. 6. Raně středověké kratochvíle

21.–22. 9. Archeologické dny – tematický edukační program pro rodiny s dětmi a odborné přednášky zaměstnanců Archeologického ústavu AV ČR, Brno

Úpravy místa byly součástí projektů s názvy Po stopách Velkomoravských Slovanov a Od Velkomoravských Slovanů po Marii Terezii – od rolníků po statkáře, které spolufinancoval Evropský fond pro regionální rozvoj, státní rozpočet České a Slovenské republiky prostřednictvím programu lnterreg V-A Slovenská republika – Česká republika. Vedoucím partnerem bylo město Holíč.

Více informací:

Pavla Růžičková
Archeologický ústav AV ČR, Brno
ruzickova@arub.cz
+420 723 026 765

TZ ke stažení

 

Slavnostní otevření nových prostor Archeologického ústavu AV ČR, Brno, na Slovanském hradišti v Mikulčicích: Bilý dům

Slavnostní otevření nových prostor Archeologického ústavu AV ČR, Brno, na Slovanském hradišti v Mikulčicích: Bilý dům

FOTO: Jana Plavec, AV ČR
Nové prostory Archeologického ústavu AV ČR, Brno, na Slovanském hradišti v Mikulčicích

Nové prostory Archeologického ústavu AV ČR, Brno, na Slovanském hradišti v Mikulčicích

FOTO: Jana Plavec, AV ČR
Slavnostní otevření nových prostor Archeologického ústavu AV ČR, Brno, na Slovanském hradišti v Mikulčicích

Slavnostní otevření nových prostor Archeologického ústavu AV ČR, Brno, na Slovanském hradišti v Mikulčicích

FOTO: Jana Plavec, AV ČR
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová na slavnostním otevření nových prostor Archeologického ústavu AV ČR, Brno, na Slovanském hradišti v Mikulčicích

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová na slavnostním otevření nových prostor Archeologického ústavu AV ČR, Brno, na Slovanském hradišti v Mikulčicích

FOTO: Jana Plavec, AV ČR
Ředitel brněnského Archeologického ústavu AV ČR Balázs Komoróczy, na slavnostním otevření nových prostor Archeologického ústavu AV ČR, Brno, na Slovanském hradišti v Mikulčicích

Ředitel brněnského Archeologického ústavu AV ČR Balázs Komoróczy, na slavnostním otevření nových prostor Archeologického ústavu AV ČR, Brno, na Slovanském hradišti v Mikulčicích

FOTO: Jana Plavec, AV ČR
Slavnostní otevření nových prostor Archeologického ústavu AV ČR, Brno, na Slovanském hradišti v Mikulčicích

Slavnostní otevření nových prostor Archeologického ústavu AV ČR, Brno, na Slovanském hradišti v Mikulčicích

FOTO: Jana Plavec, AV ČR
Velkoplošný odkryv zaniklého řečiště před severozápadní branou předhradí v roce 1967. V popředí jeden ze dvou člunů z 9. století zapřených o piloty mostu.

Velkoplošný odkryv zaniklého řečiště před severozápadní branou předhradí v roce 1967. V popředí jeden ze dvou člunů z 9. století zapřených o piloty mostu.

Archeologický odkryv desátého kostela v roce 1964

Archeologický odkryv desátého kostela v roce 1964

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno
Tzv. Bílý dům na původní archeologické základně v Mikulčicích, byl postaven v roce 1955 a sloužil jako pracoviště a dočasné obydlí Josefa Poulíka.

Tzv. Bílý dům na původní archeologické základně v Mikulčicích, byl postaven v roce 1955 a sloužil jako pracoviště a dočasné obydlí Josefa Poulíka.

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno
Hlavní budova původní archeologické základny v Mikulčicích z roku 1956. V roce 2007 ji fatálně poškodil požár.

Hlavní budova původní archeologické základny v Mikulčicích z roku 1956. V roce 2007 ji fatálně poškodil požár.

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno
Letecký pohled na Slovanské hradiště v Mikulčicích

Letecký pohled na Slovanské hradiště v Mikulčicích

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno
Rozsáhlé pohřebiště zkoumané v letech 1984–1990 západně od devátého kostela. Prozkoumáno bylo více než 450 hrobů.

Rozsáhlé pohřebiště zkoumané v letech 1984–1990 západně od devátého kostela. Prozkoumáno bylo více než 450 hrobů.

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno
Vizualizace prezentačního objektu Archeologického ústavu AV ČR, Brno na Slovanském hradišti v Mikulčicích.

Vizualizace prezentačního objektu Archeologického ústavu AV ČR, Brno na Slovanském hradišti v Mikulčicích.

FOTO: Archiv Archeologického ústavu AV ČR, Brno

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce