Tomáš Čižmár získal významné ocenění v mikroskopii, přispěl k rozvoji neurověd
28. 08. 2024
Endoskop s vláknem o tloušťce lidského vlasu posouvá možnosti zobrazování v medicíně i v neurovědním výzkumu. Na jeho vývoji se významně podílel Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Za svou práci převzal 26. srpna 2024 ocenění European Microscopy Award.
Tomáš Čižmár, vedoucí mezinárodního vědeckého týmu Ústavu přístrojové techniky AV ČR a hlava oddělení výzkumu a technologie vláken v Leibnizově ústavu fotoniky v Jeně, neváhal překročit hranice jedné disciplíny. Nakonec zakotvil u výzkumu, jak kontrolovaně využívat světelný přenos v optických vláknech. Právě využitím multimodálních optických vláken v mikroskopii umožnil nahlédnout nebývale hluboko do tkáně.
Brněnský vědec svým výzkumem přispěl k rozvoji neurověd a otevřel nové cesty ke studiu dynamiky proudění krve i chování neuronů in vivo – tedy na živo. Nové znalosti pomáhají pochopit i léčit vážné neuronální choroby, například demenci. Ve vývoji holografické endomikroskopie se svým týmem aktuálně překonává teoretické a technologické limity uvedené zobrazovací techniky, aby ji mohl aplikovat v chronických experimentech u laboratorních zvířat. „Chronický experiment je takový experiment či výzkum, který realizujeme po dlouhou dobu. Tedy i několik měsíců, nejen ‚akutně‘ během jedné experimentální intervence,“ doplňuje Tomáš Čižmár.
Tomáš Čižmár
Možnost opakovaně zkoumat stejné struktury mozku volně se pohybujících zvířat pomůže neurovědcům, aby pochopili funkci mozku v nejrůznějších situacích, jako jsou sociální interakce, proces učení nebo stres
Ocenění, které se uděluje jednou za čtyři roky
Za průlomovou práci, která „zmenšila“ endoskop a umožnila lékařům šetrně zobrazovat místa, jež dříve vidět nemohli, ocenila Tomáše Čižmára Evropská mikroskopická společnost (European Microscopy Society). Stalo se tak na Evropském mikroskopickém kongresu v Kodani (Dánsko).
European Microscopy Award se uděluje jednou za čtyři roky osobnostem, které v oboru mikroskopie dospěli k vysoce kvalitním a originálním výsledkům. S cenou se pojí finanční odměna 3000 euro.
Více o holografickém endoskopu, ale i o vědecké cestě Tomáše Čižmára si přečtete v hlavním tématu A / Magazínu, který vyjde 12. září 2024.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Martina Fišerová, JIC
Přečtěte si také
- Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocenil mladé vědecké naděje
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Komeniolog Martin Steiner z Filosofického ústavu získal Medaili Josefa Hlávky
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.