Tradiční novoroční představení AV ČR ve Státní opeře nabídlo Verdiho La traviatu
24. 01. 2025
Věda a umění patří k sobě, vzájemně se doplňují a pomáhají nám lépe rozumět světu kolem nás. O propojení vědeckého a uměleckého světa hovořila v úvodu tradičního novoročního představení ve Státní opeře ve čtvrtek 23. ledna 2025 předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Letos v březnu ve své funkci po osmi letech končí, svou řeč proto využila také k poděkování a rozloučení se s přítomnými hosty. Příští rok už by měl událost uvádět nově zvolený předseda Radomír Pánek.
Na programu večera bylo klasické dílo Giuseppe Verdiho La traviata, jedna z vůbec nejhranějších italských oper. Vypráví příběh kurtizány, do níž se zamiluje mladý Alfredo. Děj pak sleduje osudy dvojice i tragický konec jejich lásky. Libreto vzniklo na motivy románu Alexandra Dumase mladšího Dáma s kaméliemi.
„Titul opery La traviata můžeme přeložit jako Zbloudilá. A je příznačné, že je to právě umění a věda, které nám pomáhají se ve světě kolem nás vyznat a nebloudit,“ uvedla před představením předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Hosty přivítal také ředitel Národního divadla Jan Burian, který své předřečnici poděkoval za skvělou dlouhodobou spolupráci a předal jí kytici.
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová se na novoročním představení loučila, po osmi letech v březnu končí v čele naší nejvýznamnější vědecké instituce a nahradí ji nově zvolený Radomír Pánek.
Pozvání Akademie věd ČR přijali a představení se zúčastnili první místopředseda Senátu Parlamentu ČR a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš s manželkou Evou, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, ministr financí Zbyněk Stanjura nebo vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a další významní hosté.
Slavnostní novoroční představení se uskutečnilo díky podpoře generálního partnera IOCB Tech, transferové společnosti při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, a dalších partnerů, kterými jsou Kardiologie Na Bulovce, Galerie Kodl a firmy Zeiss a Katchem. Poděkování patří také sponzorům Akant Art, Celtes a JFH + inženýring.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Práci šlechtitelů přibližuje liberecká výstava Jablko: koktejl chutí
- Centrum akademického psaní: Pomáháme nejen s odborným psaním v angličtině
- Fotografie pomáhá vědcům vidět nezachytitelné, říká vítězka Vědy fotogenické
- Kamila Hrubanová: Je důležité zábavně seznamovat děti s mikroskopy
- Musíme zlepšit podporu mladých kolegů, říká rostlinný genetik David Kopecký
- Jaké jsou zásady otevřené vědy pro pracoviště Akademie věd ČR?
- Držitelé Akademické prémie a prémie Lumina quaeruntur představí své výsledky
- Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd
- Zemřel František Šmahel, jeden z nejvýznamnějších evropských historiků
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.