V Cenách Nakladatelství Academia zvítězila kniha o textiliích z výzkumů na Hradě
03. 10. 2024
Knihou roku a absolutním vítězem 16. ročníku Cen Nakladatelství Academia, které byly vyhlášeny dnes v sídle Akademie věd na Národní třídě, se stala publikace Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě. Součástí slavnostního vyhlášení byla také ocenění 12. ročníku Studentské soutěže Nakladatelství Academia, kde porotci hodnotili magisterské práce.
Do 16. ročníku Cen Nakladatelství Academia bylo přihlášeno 43 publikací vydaných v roce 2023 na pracovištích Akademie věd ČR. V jednotlivých kategoriích ocenila desetičlenná odborná porota v čele s fyzikem a vysokoškolským pedagogem Ivo Krausem následující tituly:
V kategorii Původní vědecká nebo populárně-naučná práce zvítězila publikace Mileny Bravermanové, Heleny Březinové a Jany Bureš Víchové Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě.
V kategorii Překlad vědecké nebo populárně-naučné práce byl oceněn Petr Kitzler za Tertullianův spis O duši.
V kategorii Slovník nebo encyklopedická publikace ocenila porota biografický slovník Dany Haškové a kol. Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu.
Cenu za Výtvarné zpracování si odnesly Tereza Hejmová a Adéla Svobodová za grafickou přípravu díla „… a viděl jsem nové nebe a novou zemi…“ ke stejnojmenné výstavě v Plzni.
Cenu poroty získal Jan Makovský za publikaci Markýz de l´Hospital a Analýza nekonečně malých.
Nejprodávanější knihou roku 2023 z produkce Nakladatelství Academia jsou Dějiny lidí Martina Rychlíka.
Knihou roku, tedy absolutním vítězem, se stala publikace Mileny Bravermanové, Heleny Březinové a Jany Bureš Víchové Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě, vydaná Nakladatelstvím Academia a Archeologickým ústavem AV ČR, Praha. Křišťálovou plastiku z dílny sklářského mistra Jana Exnara předala autorkám předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Studentská soutěž Nakladatelství Academia
Ve 12. ročníku Studentské soutěže Nakladatelství Academia vybírala odborná porota vítěze z magisterských prací obhájených v období 1. 11. 2022 až 31. 10. 2023, a to ve třech soutěžních kategoriích.
V kategorii Humanitní a společenské vědy zvítězila Denisa Michalinová s prací Světlo jako médium. Umělé světlo v českém výtvarném umění od 90. let po současnost obhájenou na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vítězem kategorie Vědy o živé přírodě a chemické vědy se stal Jan Faltejsek s prací Makrocykly a komplexace velkých iontů kovů obhájenou na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V kategorii Vědy o neživé přírodě zvítězil Patrik Müller s prací Doporučovací systém pro zobrazení aktuálních zpráv a článků obhájenou na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity.
Celkem bylo do soutěže přihlášeno 43 magisterských prací, které hodnotily odborné poroty jednotlivých kategorií. Vítězné práce budou vydány knižně do jednoho roku pod hlavičkou Nakladatelství Academia.
Vítězné diplomové práce z předchozího ročníku byly během slavnostního vyhlášení představeny již v knižní podobě. Knihu Hra o Piombino. Česká a moravská šlechta ve sporu o italské knížectví (1603–1634) si převzala její autorka Zdeňka Horáčková, knihu Aspekty svícení ve virtuálním prostoru autor David Ticháček a knihu Vliv tvarových proměnlivostí vemen krav na výskyt mastitid autor Jan Vařeka.
Více informací:
Mgr. Marie Povýšilová
Nakladatelství Academia
Středisko společných činností AV ČR
povysilova@academia.cz
+420 774 135 606
Přečtěte si také
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.