V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
23. 09. 2024
V pražském Kongresovém centru se v pondělí 23. září 2024 sešli nejvýznamnější světoví experti na materiálové modelování. Konferenci s názvem Multiscale Materials Modeling (MMM11), která se koná pod záštitou Akademie věd ČR, hostí naše hlavní město historicky poprvé, a to až do pátku. Novinkou již jedenáctého ročníku této prestižní akce budou samostatná sympozia týkající se využití strojového učení, umělé inteligence a kvantových počítačů.
Největší mezinárodní konference svého druhu se zaměří zejména na vývoj nových numerických modelů, jejich počítačové implementace a využití pro pochopení vztahů mezi mikrostrukturou materiálů a jejich fyzikálními vlastnostmi.
„Tyto studie probíhají od prostorové úrovně srovnatelné s meziatomárními vzdálenostmi o délkách menších než jedna miliardtina metru až po makroskopicky pozorovatelné jevy na vzdálenostech v řádech centimetrů,“ popisuje organizátor konference Roman Gröger z Ústavu fyziky materiálů AV ČR.
Mimo oblasti materiálů na bázi kovů a keramik probíhá v poslední době aktivní výzkum i na poli optimalizace funkčních vlastností nanostruktur, materiálů pro uchovávání a přeměnu energie, polovodičů, magnetických materiálů, multiferoik a také biomateriálů pro využití v medicíně. O všech těchto disciplínách bude na konferenci řeč. Poprvé se na ní také uskuteční speciální sympozia na téma využití strojového učení, umělé inteligence a kvantových počítačů.
Konferenci zahájil Roman Gröger z Ústavu fyziky materiálů AV ČR.
Z českých spíkrů na akci promluví například odborník na altermagnetismus a nekonvenční magnetismus Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR, o jehož výzkumu jsme nedávno psali v akademickém časopise A / Magazín. Na konferenci vystoupí také Bob Coecke, hostující vědecký pracovník kanadského Perimeter Institute for Theoretical Physics a emeritní profesor Wolfson College na University of Oxford.
Přednáška s kytarou
„Jde o jednu z nejvýraznějších osobností v oblasti teorie simulací na kvantových počítačích. Bob Coecke je spoluautorem tří knih, v nichž vysvětluje složité počítání na kvantových počítačích pomocí jednoduchých obrázků. Je také vášnivý muzikant, o čemž se účastníci na vlastní uši přesvědčí v závěru jeho přednášky, kdy zahraje na elektrickou kytaru,“ líčí Roman Gröger.
Německý vědec Ralf Drautz během úvodní přednášky
V programu konference jsou také dvě sympozia na oslavu celoživotních děl dvou důležitých vědců, kteří mají vazbu na Českou republiku. Prvním z nich je nedávno zesnulý francouzský badatel Ladislas Kubin, druhým je pak český rodák působící v USA Vaclav Vitek, jedna z nejvýznamnějších žijících osobností v oblasti počítačových simulací na světě.
„Konference má mimo jiné přispět ke zviditelnění Akademie věd ČR a tuzemské vědy v zahraničí. O českém materiálovém výzkumu se totiž zatím ve světě ví velmi málo,“ dodává Roman Gröger.
Akce je podle něj významná také tím, že jde o vůbec první konferenci organizovanou pod nově vzniklou mezinárodní společností International Society of Materials Modeling (ISMM).
Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
- Epileptický záchvat nepřichází vždy zčistajasna, říká Jaroslav Hlinka
- Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
- Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
- Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
- Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
- Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
- Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
- Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
- Nová krystalografická metoda pomůže ve vývoji léků i rychlejších počítačů
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.