Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?

Čas a paměť úplně jinak definují psychologové a jinak jej vnímají filozofové. Jejich vzájemné mezioborové setkání může obohatit obě strany. Právě s tímto cílem se v Praze od pondělí 28. do čtvrtka 31. srpna 2023 koná mezinárodní vědecké sympozium Evropské společnosti pro filozofii a psychologii, jehož spoluorganizátorem je Filosofický ústav AV ČR. Další témata, která odborníci na sympoziu rozebírají, jsou vědomí, vnímání vůní, morální psychologie a etika, komunikace nebo využití umělé inteligence.

O důležité vědecké poznatky zrcadlící základní filozofická témata se výzkumníci různých vědeckých disciplín dělí v rámci těchto setkání už třicátým rokem. Jejich sympozia se dosud konala ve třech městech bývalé východní Evropy, v našem hlavním městě jsou ale  poprvé.

„Velmi dlouho jsme usilovali o to, aby se akce konala u nás v Praze. Přípravy na ni běžely poměrně dlouho a načas je přerušila pandemie covidu-19. Jsme moc rádi, že se nakonec podařilo sympozium uspořádat právě v našem hlavním městě,“ říká Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu AV ČR.

Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu AV ČR

Čas plyne
Fenoménem plynutí času a jeho vnímání se lidé věnují od počátků myšlení, stačí si vzpomenout na učení Aristotela nebo sv. Augustina, ale i mnoha dalších. Věnují se mu i současní filozofové. A právě jejich přemýšlení o tomto fenoménu může být přínosné pro výzkum v oboru psychologie.

„Hlavní debata ve filozofii času se odehrává mezi takzvanými A-teoretiky a B-teoretiky. Přestože jde převážně o metafyzickou debatu o povaze času, může být i pro nás, psychology, velmi relevantní,“ přednesla ve své úvodní řeči Teresa McCormack z Queen’s University Belfast. Zmínila přitom několik konkrétních případových studií, v nichž propojila filozofický a psychologický přístup k dané problematice.

Teresa McCormack z Queen’s University Belfast

Vnímání barev a vůní
Sympozium trvá čtyři dny a každý z nich se soustředí na nějaké téma. „Zmínil bych například diskuze nad významy barevného a čichového vnímání, protože ty se ukazují jako mimořádně odlišné od veškerých jiných forem vnímání,“ zmiňuje Juraj Hvorecký. Jeho osobně zajímají témata na pomezí vědomí a emocí, takže se velmi těší na příspěvky odborníků z těchto oblastí.   

„Přijel Matthias Michel z New York University nebo Błażej Skrzypulec z Jagellonské univerzity v Krakově, to jsou lidé, kteří zkoumají vědomí a různé jeho aspekty. Také mě zajímá otázka čichu, což je velmi komplexní téma, ke kterému promluví významný izraelský vědec Benjamin Young,“ představuje Juraj Hvorecký jednotlivé části programu.

I metafyzické přemýšlení může obohatit psychologický výzkum, zaznělo v úvodní přednášce.

Sympozium se konalo s podporou výzkumného programu Strategie AV21 Odolná společnost pro 21. století.

Evropská společnost pro filozofii a psychologii vznikla v roce 1992 v nizozemském Tilburgu (jako sesterská organizace Společnosti pro filozofii a psychologii, založené v roce 1974 v USA). První konference se konala v roce 1992 v belgické Lovani. Od té doby ji pravidelně hostí některá z evropských zemí. Zrušení si vynutil pouze covid-19 v roce 2020.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Literatura je pevně svázána s kontextem doby. Jak číst mezi řádky?
• Výzkum vůní: odkaz královny Kleopatry, egyptské rituály a antické dědictví
• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
• Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým