Vratislav Doubek získal Cenu Rudolfa Medka, zkoumá česko-ruské vztahy
09. 09. 2024
Historik Vratislav Doubek z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR převzal 5. září 2024 Cenu Rudolfa Medka za výzkum a interpretaci česko-ruských vztahů, zejména českého pohledu na ruskou realitu, a dále za popularizaci témat spojených s českou státností a se vznikem Československé republiky v roce 1918. Ceremoniál se konal za účasti ministra kultury Martina Baxy v pražském Klementinu.
Cenu Rudolfa Medka uděluje Slovanská knihovna a spolek Ruská tradice. Laureáty ceny se stávají badatelé, kteří se věnují dějinám střední a východní Evropy, a také osobnosti vědy a kultury různého profesního zaměření zabývající se česko-ruskými (resp. československo-sovětskými) vztahy ve 20. století. Mezi tématy, jimž cena věnuje pozornost, se objevuje činnost československých legií v Rusku, protinacistický odboj, moderní dějiny Podkarpatské Rusi či podpora demokracie ve střední a východní Evropě.
„Ocenění letos udělujeme historiku Vratislavu Doubkovi. Při rozhodování jsme akcentovali zejména jeho precizní monografie analyzující český pohled na Rusko a zkoumající česko-ruské vztahy v 19. a 20. století. Cenný je jeho podíl na edici několika svazků spisů T. G. Masaryka, především Masarykovy korespondence s východními Slovany,“ charakterizuje práci laureáta ředitel Slovanské knihovny Lukáš Babka a dodává, že podstatná je také badatelova pedagogická činnost, která inspirovala ke studiu východoevropských dějin celou řadu studentů: „Ostatně, sám jsem byl během studií přednáškami, precizností jejich přípravy a sugestivní interpretací Vratislava Doubka významně ovlivněn.“
Vratislavu Doubkovi předávl ocenění Martin Baxa.
Vratislav Doubek dlouhodobě působí na Filozofické fakultě UK a zároveň v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR. Mnoho let se zapojuje i do veřejných aktivit podporujících rozvoj demokratické občanské společnosti. Za jeho monografie, které korespondují se zaměřením Ceny Rudolfa Medka, jmenujme knihy T. G. Masaryk a česká slovanská politika 1882–1910 (1999), Česká politika a Rusko (2004) nebo Česká politika a (východní) vystěhovalectví 1848–1922 (2012).
Rudolf Medek (1890–1940) byl český básník, prozaik, dramatik, voják a čelný představitel prvního československého odboje. Působení v československé legii v Rusku se mu stalo inspirací pro literární tvorbu. Dnes Cena, udělovaná od roku 2008, připomíná též odkaz syna Rudolfa Medka Ivana (1925–2010), pod jehož osobní záštitou byla zřízena.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Národní knihovny ČR
Foto: Národní knihovna ČR
Přečtěte si také
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
- Akademie věd zabodovala v soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Mít štěstí na lidi a tým okolo sebe. Akademie věd ocenila pětici osobností
- Fyzik Tomáš Jungwirth je navržený na Národní cenu Česká hlava za rok 2024
- Čtyři badatelé, kteří posouvají hranice vědy, převzali oborové medaile AV ČR
- Tomáš Čižmár získal významné ocenění v mikroskopii, přispěl k rozvoji neurověd
- Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu získala cenu na Cornellově univerzitě v USA
- Vědecké talenty z Akademie věd získaly ceny Francouzského velvyslanectví
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.