Zemřel František Šmahel, jeden z nejvýznamnějších evropských historiků
07. 01. 2025
František Šmahel zemřel 5. ledna 2025 ve věku 90 let. Jako zřejmě jediný český historik se orientoval ve všech oblastech středověku, od intelektuálních po hospodářské dějiny, a byl autorem více než 60 publikací. V letech 1993–1994 působil jako místopředseda Vědecké rady AV ČR, v letech 2001–2009 jako její předseda. V období 1990–1998 vedl Historický ústav AV ČR.
František Šmahel vystudoval historii – archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V šedesátých letech 20. století začal pracovat v Historickém ústavu ČSAV, kde se začal soustředit na období husitství. Pracoviště musel z politických důvodů opustit a v letech 1974–1979 byl řidičem tramvaje. Poté pracoval v Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře, které se díky jeho působení stalo špičkovým pracovištěm. Zpracováním dějin Tábora zároveň položil základ pro své životní dílo Husitská revoluce.
Na počátku devadesátých let se stal ředitelem Historického ústavu AV ČR. V roce 1998 založil Centrum medievistických studií, společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, v jehož čele stál do roku 2004. František Šmahel získal mnohá ocenění a vyznamenání, například státní vyznamenání Za zásluhy, Národní cenu vlády Česká hlava a cenu Neuron za přínos světové vědě.
Více se o Františku Šmahelovi dočtete v nekrologu Roberta Novotného zde.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
- Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
- Akademie věd: Látky uvolňované z ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.