Zahlavi

A / Magazín o retru a době nedávno minulé, kvantových počítačích i parazitech

27. 06. 2024

Pražské metro letos slaví 50. výročí. Ideální doba ohlédnout se do minulých desetiletí, která mnozí současníci pamatují, a někteří na ně dokonce nostalgicky vzpomínají. Co tehdy lidem chutnalo? Kam se jezdilo na dovolenou? A jak to za komunismu bylo se sexem a vztahy? Přečtěte si hlavní téma aktuálního čísla A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR.

A 2_2024_obálka
2/2024 (verze k listování)
2/2024 (verze ke stažení)

Hlavní text Na vlně retra si můžete přečíst na str. 18–37.

Další texty:

Hecíř v triku se zvířátkem (str. 38–45) – Parazitolog Julius Lukeš se před lety proslavil tím, že spolknul vajíčka tasemnice a roky si ji v sobě hýčkal. Ve jménu vědy už si ostatně do těla nastěhoval kde co. Parazitologií doslova žije a v oboru patří ke světové špičce. Na konvence si však nepotrpí a svými názory umí zčeřit vody. Přečtěte si rozhovor s Juliem Lukešem z Biologického centra AV ČR.

Jak zkrotit záchvaty (str. 46–51) – Kratičké zahledění se, pocit déjà vu, stavy bezvědomí s křečemi i zmatenost trvající týdny. Epileptické záchvaty vypadají různě. Zpravidla však přicházejí nečekaně. I když ne tak docela… Přečtěte si článek o výzkumu Jaroslava Hlinky z Ústavu informatiky AV ČR, který by mohl pomoci pacientům trpícím epilepsií.

Pod povrch Vyšehradu (str. 53–57) – Od prvního archeologického výkopu na Vyšehradě uplynulo letos v květnu 100 let. Za tu dobu se podařilo odkrýt pozůstatky nejstaršího královského paláce v Čechách, základy jednoho z největších předrománských kostelů nebo torzo prvního kamenného mostu ve střední Evropě. Podívejte se na fotostory z Vyšehradu, kterým nás provedli Ladislav Varadzin a Ladislav Damašek z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Prorazit strop (str. 58–62) – Pevnější a pružnější kovové materiály dlouho vznikaly metodou pokus–omyl. Jejich vývoj nesmírně urychlila a usnadnila výpočetní technika. I ta nejvýkonnější má však své limity. Překročit je mohou kvantové počítače, do jejichž éry vkládá naději Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR.

Vzácné choroby, třeste se! (str. 64–69) – Angelmanův syndrom, ichtyóza, nemoc Canavanové… S těmito chorobami se příliš často nesetkáváme, jsou totiž velmi vzácné. Existuje na ně vůbec léčba? Odpovědi hledá Jan Procházka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Všechna čísla A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR – i jeho předchůdce A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce