Zahlavi

A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů

13. 03. 2025

Hmyz je nejrozmanitější skupinou živočichů na Zemi. Vědci dosud popsali více než milion druhů, může jich být ale až třicetkrát tolik. Mnohé jsou přitom pro naši planetu nepostradatelné – třeba při zpracování půdy nebo opylování květů. Jsou užiteční a zároveň fascinující – věděli jste třeba, že termití královský pár se může dožít dvou desítek let i více? Víte, jak rozeznat tuzemskou sršeň od invazní? A už jste někdy pohlédli do „obličeje“ krtonožce nebo škvorovi? Začtěte se do stránek prvního letošního čísla čtvrtletníku A / Magazín, který vydává Akademie věd ČR.

2025_03_13_A1_titulka
1/2025 (verze k listování)
1/2025 (verze ke stažení)

Hlavní téma Hmyz se dělí do několika článků:

Hmyz – úvodní dvoustránka se zajímavostmi (str. 20–21)

Ať žijí král a královna. Příběh nesmrtelných termitů (str. 22–29)

Nechtěná návštěvnice z Asie, sršeň asijská (str. 30–31)

Třepotání motýlích křídel (str. 32–37)

Hmyzí tváře (str. 38–41)

Výběr další článků:

Škola hrou – v laboratoři historie (str. 42–47)

Frontální výuka už dávno není trendy a učitelé hledají efektivnější nástroje, jak žáky zaujmout. Jedním z nich je badatelská webová aplikace HistoryLab.

Hrátky se šperky – rozhovor s Vladimírou Petrákovou (str. 48–55)

Za pomoci zlata a diamantů se snaží zpřesnit optickou mikroskopii a objevuje přitom skryté zákonitosti nanosvěta. Se stejnou vervou čeří vody české vědy a boří v ní stereotypy – třeba ten, že si žena musí volit mezi dětmi a prací.

Kovoví iluzionisté a ultrazvukové hromobití (str. 56–61)

Budoucnost může patřit slitinám s tvarovou pamětí. Pokud ovšem lépe pochopíme, jak zapomínají.

Fotostory: Archeologie z letadla (str. 62–67)

Letečtí archeologové dokážou z výšky tří set metrů vyčíst, co se v krajině pod nimi dělo před tisícovkami let. Stačí si všímat zdánlivých drobností, jako jsou třeba jiný odstín či výška obilí.

Všechna čísla A / Magazínu, oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR, i jeho předchůdce, časopisu A / Věda a výzkum, najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce