AUDIOČLÁNEK: Země nikoho. Nahlédněte do neznámé kapitoly dějin holokaustu
13. 11. 2024
Země nikoho vznikly v roce 1938 na různých místech na hranicích středovýchodní Evropy. Byla to místa opuštění, obrovského utrpení a mezního pocitu vyloučení. Mezi březnem 1938 a zářím 1939 tu živořily desítky tisíc židovských mužů, žen a dětí. Neznámou kapitou dějin holokaustu se zabývá Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, autor knihy Občané země nikoho. Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939. V audiočlánku se dozvíte, kde všude uvízly skupiny židovských uprchlíků i co jim pomáhalo přežít. A jsou země nikoho opravdu minulostí, nebo můžeme nacházet paralely i v současnosti?
Poslechněte si audiočlánek, který vznikl podle textu Leony Matuškové v časopise Akademie věd ČR A / Magazín. Článek načetli Justin Svoboda a Jitka Kostelníková.
Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Článek je možné přečíst si také online (Země nikoho. Historik odkrývá méně známou kapitolu dějin holokaustu), případně si požádat o výtisk na predplatne@ssc.cas.cz.
Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
Text: Jitka Kostelníková a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: O Vánocích ve vzpomínkách pamětníků s Vojtěchem Kesslerem a Liborem Denkem
- PODCAST: O bramborových a hadích diagramech v algebře s Michalem Hrbkem
- PODCAST: O unikátních jabloních a úspěšném českém šlechtění s Dimitrijem Tyčem
- PODCAST LIVE: O ekonomických experimentech s Julií Chytilovou a Michalem Bauerem
- PODCAST: S Vojtěchem Ripkou a Martinem Štefkem o badatelské výuce dějepisu
- PODCAST: Lidské tělo je vynikající inkubátor pro mikroby, říká Miloslav Kverka
- PODCAST: S Hanou Lísalovou o biosenzorech, které odhalují patogeny v MHD i potravinách
- PODCAST: S Markétou Svobodovou o kráse fasád, horských útulnách i Bauhausu
- PODCAST: S Hanou Grison o stopách magnetismu v půdě, listech a po zásahu bleskem
- AUDIOČLÁNEK: Světlo. Jak proniknout do hloubek prosvítit neviditelné?
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.