Zahlavi

Akademie věd ČR se připojila ke koalici pro reformu hodnocení výzkumu

10. 11. 2022

Výzkum se podobně jako společnost vyvíjí a mění. Prochází digitální transformací, roste role spoluprací a multidisciplinárních přístupů, rozšiřuje se spektrum aktérů a strmě se zvyšuje produkce výstupů. Stávající systémy hodnocení výzkumu nejsou tomuto vývoji dobře přizpůsobeny a často favorizují nevhodné metody hodnocení nebo výkonnostní indikátory. Změnu chce přinést Coalition for Advancing Research Assessment, ke které se 10. listopadu 2022 připojila i Akademie věd ČR jako nejvýznamnější vědecká instituce v Česku.

Vědecká komunita už delší čas volá po změnách v systémech hodnocení výzkumu. Kvalita, výkon a dopad bádání by se podle jejího názoru měly hodnotit vhodnějšími kritérii. Tyto aktivity vedly ke vzniku mezinárodních iniciativ (např. Leiden Manifesto, Declaration on Research Assessment, Metric Tide, Hong Kong Principles), které poukázaly na přetrvávající problémy v hodnocení a identifikovaly oblasti, v nichž je nutné provést změny.

V roce 2021 začala ve spolupráci s významnými výzkumnými organizacemi řešit reformu hodnocení výzkumu i Evropská komise. Na základě širokých konzultací vydala v listopadu loňského roku iniciativu Towards an agreement on reforming research assessment. V ní navrhuje, jak systém hodnocení změnit angažováním jednotlivých organizací. Instituce potvrzují svůj zájem podpisem smlouvy Agreement on reforming research assessment. V ní se se zavážou ke změnám v hodnocení v určené časové lhůtě. Podpisem se zároveň stávají součástí výše uvedené koalice.

Akademie věd a principy hodnocení výzkumu
Akademická rada AV ČR vyjádřila iniciativě podporu již v červenci 2022, nyní ke smlouvě připojila svůj podpis. Iniciativa totiž v mnohém souzní s principy, které Akademie věd dlouhodobě uplatňuje při hodnocení svých pracovišť. V koalici proto plánuje nejen čerpat inspiraci pro další zlepšování systému hodnocení, ale také sdílet své zkušenosti s ostatními účastníky.

Podle předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové je klíčovým tématem iniciativy informované peer review. „V Česku jde o pokračující boj s metodami hodnocení, které favorizují kvantitu výstupů a časopisecké indikátory jako měřítka výkonu a kvality – pro tyto metody se vžilo označení kafemlejnek. Na některých univerzitách a ve výzkumných organizacích totiž stále přetrvávají. Iniciativa je důležitý vzkaz nejen jim, ale i Úřadu vlády a Metodice 2017+. A zejména způsobu, jakým se Metodika 2017+ naplňuje.“

Mezinárodní koalice pro změnu
Zájem o podpis smlouvy projevilo 350 organizací ze 40 zemí, do této chvíle se do koalice zapojilo více než 180 signatářů. Z českých institucí už smlouvu podepsala Grantová agentura ČR nebo Univerzita Karlova, ze zahraničních organizací se do koalice připojily například French National Centre for Scientific Research (CNRS), European Organisation for Nuclear Research (CERN), DFG, Dutch Research Council (NWO) či Swiss National Science Foundation a některé univerzity.

Desatero pro nový systém hodnocení výzkumu
deseti závazků, které smlouva svým signatářům ukládá, jsou základní čtyři – tzv. „core“: 1) uznání rozmanitosti příspěvků  které výzkumná činnost produkuje a jimiž naplňuje potřeby společnosti, 2) založení hodnocení na kvalitativních měřítkách, v nichž centrální roli hraje peer review , 3) opuštění nevhodného používání publikačních metrik (např. Journal Impact Factor a Article Influence Score) v hodnocení a 4) nevyužívání mezinárodních žebříčků pro hodnocení organizací.

Akademie věd ČR se podpisem zavazuje, že přispěje k reformě systému hodnocení výzkumu a bude se v koalici podílet na činnosti orgánů a pracovních skupin. Do roka od podpisu smlouvy musí připravit akční plán v souladu s „core“ závazky a do roku 2027 je splnit.

Text: Jarmila Tiosavljevičová, Oddělení hodnocení a podpory vědy, Kancelář AV ČR; Zuzana Dupalová, DVV SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, DVV SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce