Akademie věd ČR vydává nový časopis o vědě
02. 03. 2017
První číslo čtvrtletníku A / Věda a výzkum vyšlo 2. března a populární formou zprostředkovává výsledky špičkového vědeckého výzkumu pracovišť Akademie věd ČR. Hlavním tématem prvního vydání je Umělý člověk s komplexním pohledem na perspektivy vědy a medicíny při „vylepšování“ částí lidského těla. Časopis je v tištěné i elektronické formě pro čtenáře dostupný zdarma.
Čtvrtletník A / Věda a výzkum je součástí nové koncepce periodik Akademie věd ČR a jeho záměrem je kvalitní a srozumitelná prezentace vědeckých výsledků odborné i širší veřejnosti.
Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš v jeho úvodníku vysvětluje, že „Áčko“ v titulu nového časopisu představuje nejen první písmeno abecedy, ale zároveň je i symbolem počátku: „Čtenářům přeji vzrušující okamžiky při objevování světa vědy. Zahlédnou-li alespoň úlomek jeho nevšednosti a krásy, utvoří s redakčním týmem tandem – prostě proto, že ve dvou se to lépe táhne. Přeji jim, aby se co nejdříve s redakčním týmem sžili a přispívali svými podněty k pestrému tematickému zaměření Áčka.“
Umělý člověk, jako hlavní téma časopisu, ukazuje možnosti současné lékařské vědy a moderních technologií při vytváření náhrad kostí, kloubů, krve, uší, očí, hlasivek či kůže. V části věnované biologii časopis informuje o nejnovějších výzkumech viru HIV a představuje též práci mikrobiologů, kteří studují houby, ať už vzácné lanýže, nebo houby mikroskopické, jež jsou zdrojem látek s antibiotickými či protirakovinnými účinky. Genetik Jiří Forejt, nositel ceny Česká hlava, v rozhovoru poodkrývá tajemství vzniku nových biologických druhů a vlivu mezidruhového křížení u savců na plodnost. Až na okraj horizontu událostí míří otázky kolem existence černých děr ve vesmíru.
Všechny články si můžete přečíst v elektronické verzi čtvrtletníku A / Věda a výzkum na adrese http://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/periodika/
Připravil: Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Foto: Viktor Černoch
Přečtěte si také
- Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech
- Akademický sněm uvítal navýšení rozpočtu. „Je to pozitivní zpráva,“ řekla předsedkyně
- Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací
- ČR hostila 68. plenární zasedání ESFRI
- Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci
- Bez omezení benzinové a naftové dopravy nelze splnit cíle Pařížské dohody
- Kosti dokážou to, co kůže a krev. Unikátní výzkum publikoval časopis Nature
- Do Fyziologického ústavu putuje ocenění HR Excellence in Research Award
- Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací
- AV ČR vydala stanovisko k evropskému rámcovému programu Horizon Europe
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.