Zahlavi

Analýza nízké účasti českých vědců a vědkyň na prestižních ERC grantech

21. 10. 2024

NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR zveřejnilo výsledky analýzy nízké účasti českých vědců a vědkyň na ERC grantech. Granty Evropské výzkumné rady jsou jedny z nejprestižnějších v rámci Evropské unie, a jsou tak podstatným indikátorem excelence výzkumných institucí. Účast na těchto grantech je však v České republice, a to zejména u vědkyň, nízká. NKC – gender a věda proto zmapovalo bariéry pro účast v soutěži o ERC granty a to, jakým překážkám vědci a vědkyně čelili v případě, že žádost o tento grant podali.

Granty ERC jsou prestižní záležitost a ukazuje to i analýza NKC – gender a věda. Ty vedle samostatnosti a výzkumného rozvoje přinášejí i finance, které se ukázaly být hlavním důvodem pro podávání grantu ERC mezi vědci, u vědkyň vítězila samostatnost.

„Co bude možná překvapující, a nevypovídá to dobře o našem výzkumném prostředí, je zjištění, že lidé, kteří podání grantu zvažovali, ale nakonec to neudělali, vnímají silné institucionální bariéry z hlediska nedostatku informací, podpory na straně instituce či nedostatečných kapacit na přípravu grantu a jeho realizaci. Překážky na institucionální úrovni navíc vnímali i ti, kteří o grant žádali,” zdůrazňuje Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda. Z celkových 61 těchto respondentů institucionální překážky uvedlo 37 osob, naopak pouze 10 mužů a 1 žena uvedli, že se při podávání grantu s žádnou překážkou nesetkali.

Dotazník se zaměřil na tyto výzkumné otázky: Jaké jsou důvody pro účast či neúčast na ERC grantech u vědců a vědkyň v České republice? S jakými překážkami se potýkají vědci a vědkyně v České republice při procesu podávání žádostí o ERC granty? Liší se zkušenosti s ERC granty v případě vědců a v případě vědkyň?

Převážná většina respondentů a respondentek uvažovala o účasti na ERC grantech (78 %), grantovou žádost o ERC grant pak skutečně podala (případně v současnosti podává) necelá třetina z nich (29 %). Nejzastoupenějším oborem provádění výzkumu byly přírodní vědy.

Počet žádostí o ERC granty je v Česku nízký, a to platí zejména u vědkyň. Rozdíly v počtu žádostí mezi vědci a vědkyněmi mohou být způsobené i systémovými překážkami, které dopadají více na vědkyně. Rozdíly v podílu žen a mužů, kteří si žádají o ERC granty, se v českém prostředí objevují.

Z analýzy NKC – gender a věda vyplývá, že nejčastějším důvodem, proč vědci či vědkyně neuvažovali o podání ERC grantu, je již zmíněná nedostatečná podpora instituce. To znamená například nedostatek informací či neznalost ERC grantů; nedostatečnou kapacitu, a to buď pro zpracování žádosti o ERC grant nebo pro jeho případnou realizaci, přičemž tento faktor se objevuje téměř třikrát častěji u vědkyň. I přestože jsou ERC jedny z nejprestižnějších grantů vůbec, instituce dle výpovědí respondentů a respondentek o granty buď nestojí, nebo je jejich motivace a podpora pouze deklarovaná.

Druhým důležitým důvodem pro neúčast na ERC grantech je nedostatečné administrativní zázemí a nedostatečně nastavené postupy při realizaci mezinárodních projektů. Příprava žádosti o tento grant je administrativně náročná, o to víc, pokud instituce není schopna zabezpečit adekvátní.

Rozměr genderové nerovnosti se objevuje i v souvislosti s ERC granty. Z výsledků analýzy vidíme, že vědci a vědkyně udávají různé důvody pro podávání či nepodávání grantu a také udávají různé překážky, se kterými se v procesu podávání žádosti o ERC grant setkali.

Vědkyně jako hlavní problémy uvádějí nedostatečnou institucionální podporu, na kterou upozorňují v několika otázkách. Nízkou podporu pak cítí nejen na úrovni instituce, ale také ze strany vedoucích či nadřízených.
Šetření NKC – gender a věda se zúčastnilo 218 lidí, z toho 124 vědců a 94 vědkyň. Šetření se zaměřilo na vědce a vědkyně, kteří podání žádosti o ERC grant zvažují, ale i na ty, kteří již žádost podali či byli k podání osloveni či jim byla možnost podat ERC grant zmíněna či nabídnuta a neuspěli.

Celou analýzu dotazníku Nízká účast vědkyň a vědců na ERC grantech najdete v PDF verzi zde.

Pro více informací sledujte náš web https://genderaveda.cz.

Kontakt:

Bc. Barbora Schneiderová, DiS.
manažerka komunikace NKC – gender a věda
tel.: 602 340 883
email: barbora.schneiderova@soc.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce