BIOCEV pokročil ve vývoji léku na rakovinu. Centrum navštívil premiér
16. 09. 2020
První fázi klinického testování ukončila s dobrými výsledky látka MitoTam, již vyvíjí tým Jiřího Neužila v centru BIOCEV, společném výzkumném pracovišti šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy. Další úspěšný projekt, za nímž stojí Kateřina Komrsková, je z oblasti reprodukční biologie. Nejen tyto výzkumy představili jejich autoři předsedovi vlády Andreji Babišovi a vládnímu zmocněnci pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romanu Prymulovi, které ve vesteckém areálu přivítala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a rektor UK Tomáš Zima v úterý 15. září.
Přečtěte si také
- Unikátní laboratoř se nachází přímo pod vrchem Vítkov v Praze
- Na stopě ohroženému sýčkovi aneb Jak jsme hledali nově vyklubaná sovata
- Zkamenělé vzpomínky. Nahlédněte do pražských židovských hřbitovů
- Uhlíři, dehtáři, smolaři. Zapomenutá lesní řemesla ožívají v Českém Švýcarsku
- Jablíčka z ráje: Stanice šlechtění jabloně na rezistenci k chorobám
- Stožár vysoký 250 metrů je dominantou krajiny mezi Křešínem a Košeticemi
- Seismická stanice Kašperské Hory láká návštěvníky na prohlídku muzea i štoly
- Festival Týden Akademie věd přinesl zajímavosti z oblasti vědy a výzkumu
- Vágní terén a vnitřní periferie: procházka po ošemetných místech české metropole
- Pravěký rondel: archeologové prozkoumali téměř 7 tisíc let starou stavbu
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.