Brno od pondělka hostí Podzimní školu elektronové mikroskopie
11. 10. 2024
Čtyři zahraniční lektoři, 14 laboratoří a více než 150 studentů a studentek zajímajících se o experimenty na elektronových mikroskopech, ale také o nejnovější poznatky z oboru. Tak bude vypadat 11. ročník Podzimní školy elektronové mikroskopie, kterou od pondělí 14. do pátku 18. října pořádá brněnský Ústav přístrojové techniky AV ČR. Do akce se zapojí také partnerské firmy z regionu. Akce patří k svého druhu největším v Evropě.
Na pětidenní setkání přijíždějí do Brna, kde se vyrábí zhruba třetina roční světové produkce elektronových mikroskopů, studující vysokých škol, mladí vědci a vědkyně, ale i zaměstnanci soukromých firem z Česka a tradičně i ze Slovenska. Dopolední část patří přednáškám, kde vystoupí i přední čeští odborníci, odpoledne workshopům v laboratořích. Kromě Ústavu přístrojové techniky AV ČR otevřou své laboratoře také Ústav fyziky materiálů AV ČR, Biofyzikální ústav AV ČR a tři spolupracující firmy.
Účastníci si budou moci vyzkoušet práci s přístroji, případně si mohou si přinést i vlastní vzorky k pozorování. „K vidění a vyzkušení bude v Brně prakticky vše, co dnešní elektronová mikroskopie nabízí – od laboratorních cvičení a jednoduššího sledování vzorků až po relativně složité experimenty na speciálních zařízeních,“ říká Vilém Neděla, hlavní organizátor akce a vedoucí skupiny Environmentální elektronové mikroskopie z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Novinkou letošního ročníku budou přednášky mířící za hranice oboru, mimo jiné o umělé inteligenci, vývoji softwaru, osobním rozvoji a motivaci studentů nebo o korelativních a analytických metodách. Zahraničními řečníky budou Karine Masenelli-Varlot (INSA, Francie), Marc-George Willinger (TUM, Německo), Gerhard Dehm (MPI, Německo) a Thomas LaGrange (EPFL, Švýcarsko).
Podzimní škola elektronové mikroskopie se koná v Brně již od roku 2003, vždy jednou za da roky. Letos ji finančně podpořila Strategie AV21, a to z programů Město jako laboratoř změny; stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život a Průlomové technologie budoucnosti – senzorika, digitalizace, umělá inteligence a kvantové technologie.
Akci zaštítila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich a primátorka statutárního města Brna Markéta Vaňková.
Podrobný program:
PŠEM 2024 (microscopyschool.eu)
Více informací:
doc. Ing. et Ing. Vilém Neděla, Ph.D., DSc.
Ústav přístrojové techniky AV ČR
vilem@isibrno.cz
https://www.aesemgroup.eu
Přečtěte si také
- ÚOCHB se rozšiřuje za oceán a otevírá pobočku v americkém Bostonu
- Fórum Dějiny ve veřejném prostoru se zaměří na proměny vztahu k minulosti
- Na obloze můžeme pozorovat nejvýraznější kometu od roku 1997
- Rychlejší a účinnější léčba závažných chorob díky vědcům z ÚOCHB AV ČR
- Festival Týden AV ČR ukáže zákulisí pracovišť, nejnovější výzkum i současné výzvy
- Dostatek potravin, kosmický výzkum a tvorba veřejných politik
- Mýty a fakty o Keltech a Germánech provede nový kurz. Zdarma
- Výzkum vědců z ÚOCHB AV ČR pomáhá vylepšovat účinky léčivých látek
- Zajímavosti z výzkumu v 19. přednáškovém cyklu Akademických půlhodinek
- Česká veřejnost k adaptaci krajiny na dopady klimatické změny
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.