Zahlavi

Český vědec se poprvé dostal do vedení EUCARPIA

06. 01. 2025

V nejužším vedení Evropské asociace pro výzkum a šlechtění rostlin (EUCARPIA) od letošního roku působí David Kopecký z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Prestižní funkci v asociaci zastává jako první Čech v historii. EUCARPIA sdružuje na tisíc vědců a šlechtitelů z celého světa. Jejím hlavním cílem je přispívat ke šlechtění odolnějších rostlin a podporovat vědeckou a technickou spolupráci v této oblasti.

David Kopecký byl zvolen do funkce President designate a zastává klíčovou úlohu při koordinaci vědecké strategie organizace a spolupráce mezi jednotlivými sekcemi organizace. Funkci přebral po italské vědkyni Marii Ercolano, která nově zastává post President executive a s Davidem Kopeckým tvoří tvůrčí tandem této organizace.

Za svůj hlavní cíl považuji především širší zapojení mladých vědců do této organizace a lepší využití jejich potenciálu ve výzkumu a šlechtění. Mladí kolegové přinášejí nové nápady i pohledy na problémy a nekonvenční přístupy. Umějí přemýšlet mimo zavedené rámce, a mohou tak přispívat k průlomovým objevům. Myslím si, že investice do nastupující generace je investicí do budoucnosti vědeckého pokroku i šlechtění,“ vysvětlil rostlinný genetik David Kopecký.

Přímá spolupráce vědců a šlechtitelů

EUCARPIA vznikla v roce 1956 a sídlí v nizozemském Wageningenu. Zaměřuje se především na podporu výzkumu a inovací v oblasti šlechtění a výzkumu rostlin. Poskytuje zázemí pro spolupráci mezi vědci, šlechtiteli a dalšími odborníky, kteří usilují o zlepšení výnosů rostlin a jejich odolnosti vůči chorobám, škůdcům či klimatickým stresům. EUCARPIA má v současnosti jedenáct sekcí. David Kopecký posledních pět let vede sekci věnovanou pícninám a okrasným a užitkovým travám.

„V dnešní době je klíčové vyšlechtit zemědělské plodiny, které si lépe poradí se změnou klimatu, aniž by se snižovaly výnosy. V asociaci EUCARPIA si můžeme společně vyměňovat poznatky a metodiky ze všech oblastí šlechtění a genetického výzkumu a spolupracovat na výzkumu konkrétních rostlin. Protože je EUCARPIA platformou, která propojuje vědce se šlechtiteli, mohou se nejnovější poznatky dostávat rychleji do praxe. Zvyšuje se tak efektivita vývoje odolných odrůd,“ říká David Kopecký.

Sám je odborníkem v oblasti výzkumu dědičné informace rostlin. Zabývá se především studiem mezidruhových kříženců trav a obilovin. Ve své práci klade důraz na genetiku a šlechtění hybridů, jako je Festulolium, kříženec jílku a kostřavy, který je ceněný pro kombinaci vlastností obou rodičů – tedy výnos a kvalitu jílku a odolnost proti abiotickým stresům kostřavy. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR vede výzkumnou skupinu zaměřenou na mezidruhovou hybridizaci. Na projektech souvisejících s genetickým zlepšováním pícnin pro řešení výzev způsobených změnou klimatu spolupracuje s celou řadou zahraničních pracovišť.

Jmenování Davida Kopeckého do čela EUCARPIA je úspěchem pro českou vědu a zlepší její propojení s mezinárodní šlechtitelskou a vědeckou komunitou.

Kontakty:

doc. RNDr. David Kopecký, Ph.D.
vedoucí výzkumné skupiny vzdálené hybridizace
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin
Ústav experimentální botaniky AV ČR
kopecky@ueb.cas.cz

Ing. Radoslava Kvasničková
projektová manažerka
Ústav experimentální botaniky AV ČR
kvasnickova@ueb.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Součástí výzkumu odolných trav je pěstování rostlin v přirozených venkovních podmínkách

Součástí výzkumu odolných trav je pěstování rostlin v přirozených venkovních podmínkách

FOTO: ÚEB AV ČR
Vědec David Kopecký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve skleníku s pokusnými rostlinami festulolií

Vědec David Kopecký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve skleníku s pokusnými rostlinami festulolií

FOTO: MBÚ AV ČR

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce